Slovenské národní povstání vypuklo 29. srpna 1944, jeho centrem se stala Banská Bystrica. Cílem bylo osvobodit Slovensko ve spolupráci s postupující Rudou armádou a obnovit existenci Československa.
Bitva u Helgolandské zátoky byla součástí první světové války. Královské námořnictvo zaútočilo 28. srpna 1914. Přesná britská palba poslala brzy dvě německé lodě ke dnu ještě před příjezdem posil. Boje skončily britských vítězství.
Během tažení Německem se vojska Napoleona střetla s protivníkem také u Drážďan. Střet trval dva dny 26. a 27. srpna 1813. Vyhrála Francie, která přišla o deset tisíc mužů.
Rudolf ve snaze pokořit svého soka vyvolal další konflikt. K rozhodujícímu střetnutí došlo 26. srpna 1278 na Moravském poli v Dolním Rakousku. Král Přemysl Otakar II. zahynul v boji.
Brno zažilo na konci druhé světové války bombardování. Průmyslové město se stalo terčem spojeneckých náletů. První přišel 25. srpna 1944, zemřelo 200 lidí.
Boj o Dněpr byl gigantickou bitvou Velké vlastenecké války, která probíhala od 24. srpna 1943. Sovětská armáda vytvořila pět frontů, které operovaly podél řeky na prostoru širokém přibližně 1 400 kilometrů.
Počet nahlášených archeologických nálezů ve Velké Británii nedávno dosáhl hranice 1,5 milionu. Tohoto neskutečného čísla bylo dosaženo objevem papežské pečeti z 13. století.
Pro Rusy byla bitva u Tannenbergu obrovskou katastrofou. Ruská 2. armáda ztratila 125 tisíc mužů, naproti tomu ztráty Němců činili „jenom“ 15 tisíc mužů. Když si Samsonov uvědomil porážku, spáchal sebevraždu.
Vladislav Jagellonský musel hned od počátku své vlády pokračovat ve válce s Matyášem Korvínem. Když se stal uherským králem, odstěhoval se z Prahy do Budína. Zemřel ve věku šedesáti let.
Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy znamenala pro naši zemi největší šok od konce druhé světové války. Invaze si vyžádala 72 obětí na životech našich občanů.
