24.8. 1943 Bitva o Dněpr

Boj o Dněpr byl gigantickou bitvou Velké vlastenecké války, která probíhala od 24. srpna 1943. Sovětská armáda vytvořila pět frontů, které operovaly podél řeky na prostoru širokém přibližně 1 400 kilometrů.

Navzdory zákulisním snahám německého velitele Franze Hadlera o provedení rychlého útoku na moskevském směru Hitler zůstal věrný původní představě operace Barbarossa o zničení Rudé armády na bojišti, a zároveň předvídavě požadoval získání ukrajinských zdrojů pro německou ekonomiku. Po prvním měsíci bojů došlo kvůli nepřízni počasí k zastavení postupu, což umožnilo vojsko logisticky zabezpečit, Hadlerova vzpoura byla zažehnána a Němci v září provedli největší obkličovací operaci východně od Kyjeva.

Němečtí generálové se v daném okamžiku nedokázali shodnout na prioritách. Generál Alfred Jodl považoval nasazení 2. tankové skupiny pro realizaci von Rundstedtova požadavku za „perfektně načasované“. Koncem července ztratil Žukov svoji funkci, protože považoval za nemožné dále bránit Kyjev. V srpnu zjistili sovětský letecký průzkum, že Guderianovy tanky směřují na jih, ale slabá 40. armáda neměla sílu je zastavit.

Hlavní stan si uvědomil hrozící past až v počátkem září, a už nedokázal rychle rozhodnout o dalším postupu. I když se německé velení v tomto případě zpozdilo o celý měsíc, sovětské zpoždění v rozhodování bylo ještě větší. „Tato bitva měl celkem čtyři fáze. Během první byla zajištěna předmostí na řekách Dněpr a Desna (21. srpen až 9. září). Ve druhé postupovala dvě německá uskupení k Lochvici (4. až 16. září). Ve třetí fázi došlo k přímému boji o Kyjev (13. až 19. září. A ve čtvrté fázi došlo k obklíčení a zničení sovětských vojsk (14. až 27. září),“ píše Robert Kirchubel v knize Operace Barbarossa 1941 - Skupina armád Jih.

A právě již zmiňovaný boj o Dněpr byl gigantickou bitvou Velké vlastenecké války, která probíhala od 24. srpna do 23. prosince 1943. Sovětská armáda vytvořila pět frontů, které operovaly podél řeky Dněpr na prostoru širokém přibližně 1 400 kilometrů.

„Mezi sovětskými vojsky byla také československá vojenská jednotka vedená Ludvíkem Svobodou. Významnou podporu bojové operaci přinesly také sovětské partyzánské jednotky, které působily v týlu nepřítele. I když sovětská strana měla nad protivníkem značnou početní převahu jak v počtu vojáků, tak i v počtech bojové techniky, přinesla bitva o Dněpr zejména Sovětům obrovské ztráty na životech i materiální škody,“ upozorňuje Vojenský historický ústav.

Díky této operaci byl osvobozený Kyjev a započalo také zbytku pravobřežní Ukrajiny. Vytrvalá Rudá armáda a partyzánské hnutí zkomplikovalo situaci nacistům také na železnici. Boje si ale vyžádaly na obou stranách přes milion mrtvých, raněných nebo zajatých.

Zdroje: Robert Kirchubel, Operace Barbarossa 1941 - Skupina armád Jih, www.vhu.cz
https://weaponsandwarfare.com/