Divili jste se někdy, že již první válečné filmy zobrazují vojáky s detektory kovů, kterými hledali zakopané miny? A co byste řekli na to, že historie tohoto přístroje sahá dokonce ještě mnohem dále, až do 2. poloviny 19. století? Pojďme spolu pátrat po minulosti a sledovat vývoj detektoru kovů, toho báječného přístroje na radost, jak mu pracovně říkám já.
Mám kamaráda, který je válkami vyloženě posedlý, doma schraňuje uniformy, kompletuje výzbroje, šetří na všem ostatním a skupuje kde co, jen aby byl výsledek co nejrealističtější. Mluvím v množném čísle, protože jeho vášní není jen jedna válka, ale hned několik, v poslední době se dal na „sedmiletku“ a teď si dokonce nechává narůst „dobové vousy“. Jeho vášeň, která je až obdivuhodná, donutila mne k zamyšlení o válkách a našem vztahu k nim i historii obecně. Proč válka přitahuje?
Poslední část o rumburské vzpouře jsem nazval krátce: Jeden den. Netrvala totiž o moc déle, než jen 12 hodin. Ovšem rumburská vzpoura stala se před koncem války událostí na našem územ nejvýznamnější, přitom mohla měnit dějiny. Pojďme spolu po stopách vzbouřenců, krok za krokem tak, jak se onehdy situace vyvíjela...
V minulé části vyprávění o Rumburské vzpouře jsme se dozvěděli o počátku této významné události, poznali jsme hlavní pohnutky a příčiny vzpoury. Dnes poznáme jejich vůdce a osoby v hlavních rolích příběhu, který se navždy zapsal do historie.
Letos připomínáme 100 let od počátku války, která měnila zásadním způsobem dějiny, lámala mnoho rekordů, přinášela zcela nové a do té doby neznámé způsoby vedení války a vyznačovala se ještě jednou zvláštností: Poprvé v dějinách se na českém území vojsko vzepřelo svým velícím tak, jako nikdy dříve. Dne 21. 5. 1918 se v Rumburku začala psát tragická historie, která málem změnila chod světových dějin.
Právě dnes je tomu 72 let, kdy byla z povrchu země vymazána osada Ležáky, muži, ženy a děti zavražděni. Smutný příběh Ležáků, který bývá zastíněn událostmi lidickými, se úzce dotýká i mého pradědečka.
Posledně jsme započali téma starých cest, o jejich vlivu na krajinu a vůbec celkově pohled na historii a vnímání okolního prostředí nejen při toulkách s detektorem. Dnes budeme pokračovat tématicky snad i tentokráte zajímavým námětem – starými úvozovými cestami.
Když procházíme krajinou, vnímáme její úžasnou rozmanitost, rozpoznáváme působnost člověka od přirozeně formovaných reliéfů, učíme se krajinu číst. S přibývajícím zkušenostmi roste i obdiv a respekt vůči přírodě, ale i našim předkům, kteří ji dovedli využívat chytře a účelně, přitom ji nijak neškodili.
Dnes naposledy prolistujeme zápisník Josefa Melouna, abychom ještě jednou vzpomněli na 1. válku z pohledu českého vojáka v ruském zajetí. Začtěme se do řádek, které rukou psány, byly málem navždy ztraceny. A dost možná, že právě vy mi dnes pomůžete v pátrání po osudech nejen Josefa Melouna...
Když si někdo kupuje detektor a rozhoduje se, kterou cívku k němu pořídí, zřídkakdy má hned jasno. I já jsem kdysi u GM4 váhal a v nabídce se trochu ztrácel. Vím proto, jak těžké je ono rozhodování. Nedávno navíc vyšly nové spider sondy pro GM4 s 18kHz frekvencí a já měl to štěstí, že jsem je mohl jako první vyzkoušet a řádně otestovat v běžném provozu.