21. 1. 1933 Kalendárium

21.01.1933 - Jediný pokus o fašistický převrat u nás skončil fiaskem

Kategorie: Roky válečné a revoluční , Druhá světová válka , Kalendárium

Ve stejné době, kdy v Německu přebíral Hitler moc, se fašistický převrat připravoval také v Československu.

Nazývá se židenický puč, protože se odehrál ve Svatoplukových kasárnách, které se nachází v brněnské městské části Židenice. A to v noci z 21. na 22. ledna 1933. Nakonec však nebyl koncem, ale zdaleka ani počátkem českého fašismu. Za akcí stál tehdy už bývalý poručík 43. pěšího pluku Ladislav Kobsinek, kterého ale z armády propustili právě kvůli fašistickým názorům.

Židenický puč nebyl jeho první pokusem o převrat. Podle vojenského historika Ivo Pejčocha ale nezískal na svou stranu dostatek mužů, protože byl psychicky nevyrovnaný a nějakou dobu byl dokonce v léčebně. „V té době se pohyboval v prostředí členů Národní obce fašistické, krajně pravicové politické strany včele s penzionovaným generálem Radolou Gajdou,“ poznamenává historik.

Už v roce 1922 se stal přímo členem Národní obce fašistické (NOF) a zařadil se mezi aktivní funkcionáře. Nakonec se mu podařilo zlanařit několik desítek mužů zmatených fašistickou ideologií. O pravém účelu akce byli však informování až na poslední chvíli.

Termín převratu v kasárnách vybral Kobsinek velmi pečlivě. Starší vojáci totiž zrovna odešli do zálohy a zbývající byli zrovna pryč na propustkách. Cílem bylo sebrat co nejvíce střelných zbraní, získat na svou stranu muže v uniformách a na druhý den se vydat směr Praha. Nacističtí přívrženci, kteří puč plánovali, byli totiž vybavení jen noži, bodáky a několika revolvery.

Útok vedli ze tří směrů, podařilo se jim obsadit strážnici a zadržet dozorčího důstojníka. Ten však utekl a zorganizoval odpor. Rebelantům se podařilo sebrat jen pár zbraní a nějakou munici. Došlo k přestřelce, o incidentu se brzy dozvěděli i na brněnském vojenském velitelství a společně se strážníky vyjeli na pomoc. „Během dvouhodinného incidentu se projevila obdivuhodná duchapřítomnost a chrabrost tamějších vojáků. Akce si vyžádala jednoho mrtvého a tři těžce raněné,“ uvádí Klub vojenské historie 43. pěší pluk Brno.

Kobsinek utekl za hranice ještě předtím, než se ukázalo, že byl vlastně puč v židenických kasárnách potlačený. Zdrhl společně s Duchoslavem Geidlem, který byl příbuzným vůdce fašistů Radoly Gajdy, a to přes Vídeň do Jugoslávie. Cestovali autem i lodí. „Během výslechu Kobsinek a Geidl uvedli, že se nedopustili obyčejného zločinu, nýbrž jsou na útěku pro politický zločin a žádali právo azylu. Pravili dále, že svůj čin provedli jako demonstraci pro nynějšímu režimu Československa. Oba byli na poukaz bělehradské vlády vzati do preventivní vazby,“ psalo se v jednom článků vydaném v Lidových novinách 28. ledna 1933.

Tamější vláda oba vydala, Kobsinek dostal dvanáct let vězení. Na stranu nacistů, kteří nás okupovali, se přidal opět v roce 1939.

pokus

lidové noviny

Zdroj: Lidové noviny, www.vhu.cz, Václav Junek: Osudy českých zrádců, Tomáš Pasák: K historii českého fašismu

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Děkuji za pekny článek ✌️

Díky za zajímavý článek. :-)

Díky za připomenutí.
Je dobré taky dodat, že při dalším vyšetřování se účast na plánování tohoto incidentu generálu Gajdovi neprokázala a samotný Gajda se od něj distancoval. Účastníci útoku pocházeli především z okolí Bučovic (Nesovice, Brankovice), kde měla NOF silnou základnu a měla zastupitele v několik obecních zastupitelstvech. Smysl celé akce postrádal logiku puče, nebyla provázanost s armádou a policií, nebyly promyšlen další postup. V období Protektorátu se gen. Gajda zapojil do podpory odboje a do pomoci pozůstalím po zavražděných odbojářích. Více v knize Vítěz který prohrál od Antonína Klimka.

Pěkný článek, díky!
Kuldare: Díky za doplnění, občas si mnozí neuvědomují, že původní příběh je třeba doplnit pokračováním, které může mnohé účastníky podobných akcí očistit.

Gajda je pro mě srdcová záležitost.Byl to náš velikán na,kterého se zapomíná.Jen dodám.Nebyli to nacističtí přívrženci.Stejně jako dříve nebyla Vlajka kolaborantská.To,že byli fašisti v té době moderní politika.Neznamená,že byli i nacisti.Několik z nich pak přešli na stranu kolaborantskou.Vlajka se stala kolaborantskou organizací.Jenže spoustu původních členů už odešlo.

Souhlasím......

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru