7. 2. 0999 Kalendárium

7. 2. 999 Zemřel český kníže Boleslav II.

Kategorie: Osobnosti , Kalendárium

Patřil mezi oblíbence kronikáře Kosma. Právě on českého knížete Boleslava II. označoval jako otce sirotků, utěšitele vdov a nejkřesťanštějšího muže. Tento panovník z rodu Přemyslovců zemřel 6. února 999 ve věku asi 65 let, je pohřbený v bazilice svatého Jiří na Pražském hradě.

Kromě vřelého vztahu ke křesťanství je Boleslav II. známý tím, že jako jeden z prvních českých panovníků si hledal nevěstu směrem na západ. Tím však Němcům usnadňoval přístup ke dvoru. Boleslavovou manželkou se stala Emma či Hemma, dcera krále Burgundského a Arelatského. Zároveň také sestra manželky bavorského vévody Jindřicha II. Měla prostě urozenější původ než ženy předešlých českých panovníků. „Měla velmi vznešené chování a chválitebné ctnosti. S ní přišlo ke dvoru mnoho Němců,“ píše se v Česko-moravské kronice.

Boleslav II. za své vlády zvelebil říši způsobem doposud neslýchaným. Pokračoval v šlépějích svého otce Boleslava I. Ukrutného a rozšiřoval říši směrem na východ až se stal sousedem ruského knížete Vladimíra Velikého. Podle mnohých historiků se mu podařilo vytvořit území větší, než je dnešní Česká republika. Do Boleslavovy říše patřily: Čechy vyjma Chebska, Olomoucko, část Slezska, Krakovsko, Červená Rus, která se nacházela na území dnešního jihovýchodního Polska. Panství dosahovalo až k řece Bug protékající jihozápadní a jižní Ukrajinou.

Není přesně známé, kdy se Boleslav II. narodil. Ale podle dostupných informací se odvozuje, že před rokem 935. Za své vlády rozšiřoval křesťanskou víru, přijímal kněží i z ciziny a celkem založil dvě desítky kostelů. V roce 973 bylo zřízené pražské biskupství, kterým si český kníže zajistil v zahraničí větší nezávislost. „Usiloval také o to, aby jeho národ dostal vlastního papeže. Proto vyslal do Říma svou sestru Mladu,“ uvádí se v Česko-Moravské kronice.

Za éry Boleslava II. byl také založen na českém území první klášter, a sice u Svatého Jiří na Pražském hradě. Zároveň vznikl také první mužský klášter, a to známý benediktinský klášter v Břevnově.

Za Boleslavovi vlády ale došlo také k jednomu z nejznámějších masakrů v Českých dějinách, a sice vyvraždění Slavníkovců včetně žen a dětí. Uvádí se, že tento rod žil jako stát ve státě, když si například razil své vlastní mince. Kdo přesně dal příkaz k jejich vyhlazení se dodnes neví. Kníže Boleslav II. to být podle všeho nemohl, protože v té době ležel ochrnutý na Pražském hradě, a tak nedorazil ani na sněm Čechů. Dokonce je dnes již prokázáno, že se sám pokusil krveprolití zabránit. Jenže Vršovcům se podařilo přesvědčit Čechy o potřebnosti krvavé odplaty. Masakr přežil pouze biskup Vojtěch, hlava rodu Soběslav a jeho nevlastní syn Radim.

Boleslav II.

Zdroje: Česko-moravská kronika, Ottův slovník naučný, https://panovnici.estranky.cz/

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

V chatu není žádný příspěvek.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru