31.5. 1819 Bitva čtyř hanáckých králů

Není o ní zmínka v žádné učebnici dějepisu, přestože si bitva čtyř hanáckých králů vyžádala třináct mrtvých a desítky zraněných. Odehrála se na konci května 1819.

Tato bitva souvisí se svatodušnímu jízdami králů. Jde o slovácký a hanácký lidový obyčej, který je zapsaný organizací UNESCO na seznam Mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva. „Původ této tradice je neznámý. Podle etnografů se jízda vyvinula z velikonočních procesí nebo z královských průvodů. Nejpopulárnější Jízda králů se u nás koná od roku 1808 poslední neděli v květnu ve Vlčnově nedaleko Uherského Brodu,“ píše Jozef Petro v knize České klenoty UNESCO.

O svatodušním pondělí 1819 také probíhalo honění krále jako obvykle. Hospodáři opět posedávali na zápraží svých gruntů, a to se zálibou, jinde se závistí prohlíželi předvádění koně. Panímámy zase obdivovaly krásu vesnických synků a podle spokojenosti pak rozdávali výslužku.

Jenže ve čtyř vesnicích se už během průvodu něco odehrálo. „Ušlo to však pozornosti všech přihlížejících. A když kolem páté hodiny táhla dlouhá řada jezdců od Horní Moštěnice cestou do Lověšic, bylo to považováno za obvyklou honičku cizího krále. Šlo však o předem dohodnutou spojeneckou smlouvu proti dvěma dalším sousedním vsím. A tak i z Bochoře a Šířavy táhly slavnostní průvody k lověšickým pastvinám, kde již stáli jejich protivníci v rozvinutém šiku připraveni k boji,“ přibližuje Pavel Sobek ve zpravodaji Vlkoše, co se píše v místní kronice.

Mezi zmiňovanými vesnicemi dlouhodobě panovala velká rivalita. Proti sobě se najednou na poli ocitla osmdesátka bojovníků. Na jedné straně byli moštěnští a lověšičtí, na druhé pak bochořští a šířavští. Obě strany se dožadovaly vydání králů. Jelikož nebyly ochotné se jakkoliv dohodnout, strhla se nebývalá mela. Soupeři proti sobě tasili šavle, hole, nože a pomáhali si i pěstmi. Prý se dokonce střílelo ze starých ceremoniálních pušek.

„Zahoukala rána, druhá, třetí a pak se hromadně šiky rozjely a narazily na sebe v divokém letu jako dravci. Vzduchem zahvízdaly nože, houkaly rány, na hlavy nepřátel dopadaly těžké hole. Oba nepřátelské sbory vytvořily najednou hromadu živých těl, která se stále více zužovala. Bitevní vřava se rozléhala podvečerním tichem, a pokud zalehla až do některých chalup, nebyla schopna přinést obraz právě probíhající tragédie. Bitva netrvala dlouho, už po několika minutách pobíhali pastvinami koně bez jezdců,“ připomíná ještě Sobek tehdejší události.

Takzvaná bitva čtyř králů si vyžádala na místě osm mrtvých a dalších pět těžce zraněných zemřelo později. Další čtyři desítky bojovníků utrpěly lehká zranění. Kvůli tomuto střetu se následně zakázaly některé zvyklosti spojené s jízdou králů. Nesměly se například tasit šavle. Bitva neměla vítěze a poražené. Zbyl jenom smutek a bolest na venkovských hřbitovech.

Zdroje: Jozef Petro: České klenoty UNESCO.