28.6. 1838 Korunovace královny Viktorie

Královna Viktorie si vladařskou masku nasazovala pouze při přijímání oficiálních návštěv. Jinak byla veselá a měla smysl pro humor. Její korunovace se odehrála na konci června 1838.

Zprávu o tom, že se stala britskou královnou, vyslechla osmnáctiletá mladá dáma brzy ráno 20. června 1837, oblečená jen v županu, chvíli poté, co zemřel na zástavu strýček Vilém IV. Kupodivu prý přijala toto sdělení klidně a již v 11 hodin téhož dnes se sešla s Wlliamem Lambem, vikomtem Melbournem „k první státní radě“.

Za své sídlo si Victorie zvolila Buckinghamský palác, ale jelikož nebyla provdána, musela v něm ubytovat i coby gardedámu svoji matku. „Ta mimo jiné nevzala na vědomí, že o vstup do královských pokojů své dcery musí i ona předem zažádat, a tudíž se stávalo, že třeba přerušila její poradu s ministry. Mladé královně se to pochopitelně nelíbilo, ale vikomt Melbourne i v tomto případě přispěchal s dobrou radou. A sice, že když se provdá, může poslat matku s klidným svědomím zpět do Kensingtonského paláce – a bude po problému,“ píše Stanislava Jarolímková v knize Světové osobnosti, jak je možná neznáte.

Než se Viktorie stačila podle oné rady zařídit, čekala ji korunovace. Tato sláva se odehrála ve Westminster Abbey 28. června 1838, obřad prý trval pět hodin, ale byl nepříliš vydařený. Viktorie se prý šeptem ptala, co má v tu kterou chvíli učinit, arcibiskup jí nasadil korunovační prsten na nesprávný prst, potíže byly i s tím, že jí biskupové předali v nevhodnou chvíli korunovační jablko.

Poddaní jinak přijímali tuto necelých 165 centimetrů vysokou a celkem pohlednou panovnici s jemnými rysy velmi vlídně a při jejíchž jízdách v kočáře městem ji spontánně zdravili, na což si rychle a ráda zvykla. „Zřejmě se jim velmi líbilo, že se nesnažila být zosobněním důstojnosti. Vladařskou masku si nasazovala pouze při přijímání oficiálních návštěv. Jinak byla veselá a měla smysl pro humor. Snad jediné, po čem se jí stýskalo, bylo tancování, protože kdyby mohla, tak by tančila celé noci,“ uvádí ještě Jarolímková.

Za panování Viktorie se její rodina stala něčím podobným, jako jsou dnešní celebrity a představovala jakýsi prototyp dnešní, mnohem mediálnější britské monarchie a tehdejší tisk pozorně sledoval, jak si panovnice vede na každé etapě své vlády. „Její podobizna starší vážené dámy ve smutečním oděvu se stala logem umísťovaným na obaly populárních produktů, jako byly třeba ovesné vločky, káva nebo čaj,“ píše Iwona Kienzler v knize Evropa je rodu ženského - nejvlivnější panovnice urozené i neurozené krve.

Zdroj:
Stanislava Jarolímková, Světové osobnosti, jak je možná neznáte
Iwona Kienzler, Evropa je rodu ženského - nejvlivnější panovnice urozené i neurozené krve
http://victorian-era.org/