28.4 1867 České korunovační klenoty vrátily z Vídně

České korunovační klenoty se několikrát stěhovaly. Ukořistit je chtěl král Zikmund i Fridrich Falcký. Několikrát cestovaly také do Vídně, například během prusko-rakouské války. Zpět do Prahy se vrátily 28. dubna 1867.

Přestože si Karel IV. přál, aby korunovační klenoty byly natrvalo uloženy v Praze, už za několik let porušil tuto vůli Karlův syn Václav IV. Za jeho rozhodnutím převést tajně korunovační klenoty na hrad Karlštejn byly údajně spory s pražským arcibiskupem, úklady české šlechty a nedočkavost bratra Zikmunda usilujícího o český trůn.

Na Karlštejně hlídala klenoty hradní posádka. Kromě toho měli na starosti také korunovační klenoty Svaté říše římské, jejichž nejdůležitější součástí byla koruna, kopí sv. Longina a meč. Na Karlštejně byly uložené asi od roku 1350 do 1421. „Co se týče českých korunovačních klenot, do Prahy putovaly zpátky v roce 1420. Dne 28. července toho roku spočinula královská koruna na hlavě Zikmundově a po korunovaci byly klenoty vráceny na Karlštejn,“ píše Emil Hruška a knize Nacisté a české poklady.

V té chvíli ale nikdo netušil, že Karlštejna se zmocnil Zikmund, který na hrad osobně zajel a odvezl odsud říšské insignie, říšský korunovační poklad a po nějakém čase také svatováclavskou korunu. Ukryl ji na neznámém místě někde v Uhrách. Což bylo také důvodem, proč Zikmunda sesadili z trůnu. Po dalších peripetiích byly korunovační klenoty uloženy znovu v kapli sv. kříže na Karlštejně až v roce 1450.

„Zemským zřízením, které vydal král Vladislav Jagellonský roku 1500, byli karlštejnští purkrabí zavázáni k tomu, že budou chránit hrad i s klenoty pod trestem smrti, ztráty cti a majetku a vyhnání potomků ze země. Korunu směli vydat pouze tomu, kdo předtím dle regulí byl zvolen českým králem,“ uvádí ještě Hruška.

Korunovační klenoty se po Zikmundovi pokusil ukořistit také Fridrich Falcký během svého útěku ze země po bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620. Zachránit se je podařilo náhodou, když kočár se vzácným nákladem zůstal zapomenutý u Staroměstské radnice. Korunovační klenoty se stěhovaly také během třicetileté války, kdy byly převezeny z Prahy do Českých Budějovic, a nakonec skončily až ve Vídni.

V roce 1866 během prusko-rakouské války odvezli klenoty do Vídně na lokomotivě vlaku. Následujícího roku 28. dubna byly převezeny zpět do Prahy. „Když se v roce 1867 přes Brno vracely české korunovační klenoty do Prahy, protože ve válečné době byly uschovány ve Vídni, konaly se při této příležitosti národní demonstrace,“ uvádí Ctirad V. Pospíšil ve své knize Masaryk iritující a fascinující.

Těsně před druhou světovou války korunovační klenoty cestovaly znovu, a to na Slovensko. Po mnichovském diktátu ale putovaly zpět do Prahy. Nyní jsou uložené v Korunní komoře chrámu sv. Víta.

Zdroje: Ctirad V. Pospíšil: Ctirad V. Pospíšil ve své knize Masaryk iritující a fascinující, Emil Hruška: Nacisté a české poklady, www.wikipedia.org, Karel Kýr: 40 výletů do historie