25.1.2009 Pohanská kultovní mozaika

Fragment obrovské mozaikové podlahy byl objeven pod italskou katedrálou. Zobrazuje nahého muže, který má korunu z břečťanu a drží v ruce lotosový květ. Mozaika byla podle všeho plná scén zobrazující pohanské obřady a orientální bohy.

O objevu informoval archeologové před dvanácti lety. Uvedli, že mozaiková dlažba má rozlohu přes čtyřicet metrů čtverečních a pochází ze 4. století našeho letopočtu. Byla objevena asi čtyři metry pod zemí během archeologického výzkumu krypty po katedrálou v Reggio Emilia.

„Velikost a design dlažby naznačují, že tvořila podlahu obrovské místnosti. Věříme, že to bylo sídlo bohatého Římana,“ řekla tenkrát Renata Curina, archeoložka zodpovědná za výzkum.

Skutečnost, že vyobrazení pohanských bohů leželo stovky let jen několik metrů pod katedrálou, není podle archeoložku vůbec překvapivé. „Kostel byl postavený na již existující stavební konstrukci. V Reggio Emilia je to docela normální. Vidíme, že mozaikové podlaze byla věnovaná malá pozornost, protože jsou na ní postavěné sloupy,“ uvedla ještě Curina.

Složitá mozaiková podlaha je složená z drobných dlaždic vyrobených z různých materiálů, které zahrnují barevné kameny, skleněné kameny i zlaté listy. Najdeme v ní geometrické vzory jako kruhy s malými postavami tanečníků, květin i ptáků.

Co však dělá mozaiku jedinečnou, jsou tři mytologické scény. „Zatím všechny znázorňují nahé postavy. Stále se snažíme zjistit jejich význam. Věřím, že při dalším kopání by mohly vyjít najevo další stopy,“ věřila archeoložka, která společně se svým týmem pokračovala v průzkumu krypty.

Scény, které se nachází na mozaice, jsou poměrně neobvyklé. Jedna znázorňuje nahého muže, jak padá někomu do náruče, druhé zase dvě nahé postavy -muže a ženu-, kteří mají na sobě klenoty. Žena drží v ruce ulovenou rybu, zatímco muž dvě živé kachny.

Další mimořádná scéna znázorňuje nahého muže, který má korunu z břečťanu. V pravé ruce drží lotosový květ, v levé pak zakřivenou augurální hůl nazývanou lituus. Ve starém Římě ji augrové používali jako kultovní nástroj a byla považována za symbol kněžích.  Augrové byli náboženští úředníci, kteří pozorovali děj v přírodě jako let ptáků, aby ho pak interpretovali jako znamení božského souhlasu nebo nesouhlasu.

O mozaice jsme psali i zde: Archeologické zprávy

Zdroje: www.nbcnews.com, www.archeobo.arti.beniculturali.it