16. 2. 1862 Kalendárium

16.2.1862 Vznikla Česká obec sokolská

Kategorie: Osobnosti , Kalendárium

sokolska

V zdravém těle zdravý duch! V mysli vlast, v paži sílu! Tužme se! Tak zní motto České obce sokolské, která je nejúspěšnější tělovýchovnou organizací u nás. Založili ji Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, a to 16. února 1862.

První cvičitelský sbor jednoty složil Tyrš a hned v první týdnech trvání byl jeho hlavou a vůdcem. Je popisován jako milý člověk, díky čemuž si získal také přirozený respekt. Náčelníkem jednoty byl zvolený 13. května 1863. „Organizoval veřejné cvičení i výlety. Byl si vědomý toho, že je nutné v členech Sokola vzbudit účastenství a porozumění. K tomu ale bylo nutné také zvolit heslo a vymyslet podobu kroje,“ píše Josef Scheiner v knize věnované životu Miroslava Tyrše.

Tyrš následně vymyslel, že heslem jednoty by mohlo být: „Tužme se!“ Organizace ho přijala, protože stručně vystihoval účel jednoty. První veřejné cvičení pak Tyrš naplánoval na 1. června 1862 ku příležitosti předání oficiálního a prvního praporu Sokola. Zájem byl tak velký, že se rychle musely pro cvičení uzpůsobit další místnosti. A za vším stál z velké míry právě Tyrš, který vypracovával programy výletů, připravoval vše také přímo na místě a zároveň byl vždy vůdcem i mluvčím jednoty. Cvičení v prvopočátcích probíhalo v soukromém ústavu Jana Malypetra.

Čilý byl Tyrš už jako chlapec, který chodil do vesnické školy v Vtelně. Vždy se pohyboval ve společnosti místních dětí. „Po cestě do školy a zpět měl dost času bavit se s nimi rozmanitými venkovskými hrami a provádět různé bájné kousky, ke kterým ho jeho čilý duch poháněl. Vždy měl v tašce kus chleba s tvarohem,“ uvádí ještě Scheiner.

Smutek ze smrti starosty

Obrovský ruch uvnitř Sokola přerušila až smrt Fügnera 15. listopadu 1865. V posledních chvílích u něho byl Tyrš společně s Tomášem Černým, kteří starostovi Sokola prokázali poslední službu. Do popředí se dostala starost o existenci pozůstalé rodiny, zachování budovy tělocvičné i samotné jednoty. Sokol se ale podařilo „zachránit“ a fungoval dál. V jeho popředí zůstal Tyrš, který usiloval o vytvoření tělovýchovné jednoty, která je základem armády. Měl představu, že každý muž do třiceti let bude Sokolem branně připravený. V období prusko-rakouské války dokonce na jedné z valných hromad navrhl, aby byla vládě nabídnuta vojenská podpora.

Na jaře 1866 pak usiloval o vytvoření dobrovolného sboru na obranu vlasti pod velením důstojníků. Česká vláda však na nabídku na vytvoření sokolského vojska nereagovala. Poděkovala ale za práci hlídek, které například chránily Clam-Gallasův palác na Starém městě před rabováním. Jako polovojenský sbor fungovala jednota během první světové války. „Sokol se stal tehdy opravdu celonárodní organizací. Každý 15. občan byl jeho členem a celkový počet se blížil k milionu,“ uvádí jednota na svých stránkách.

Během druhé světové války pak sokolové po vyhlášení částečné mobilizace v květnu 1938 narukovali. Během protektorátu se věnovali jen tělovýchovné činnosti, kultuře a osvětové činnosti. Smutný okamžik nastal v roce 1956, kdy jednotné organizace Sokola zrušil ústřední výbor komunistické strany. Ke znovuobnovení došlo až po revoluci v roce 1990 a Sokol funguje až dodnes. Členská základna má okolo 180 tisíc cvičenců.

Zdroje: Josef Scheiner: stručný nástin života a působení jeho,
 www.sokol.eu, www.wikipedia.org, www.horydoly.cz
 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Ty naši dětci byly prostě fešáci :).

Díky za článek. :-)

Nazdar!

To endy: bohužel, z naší party jsi jediný, kdo by na takovou fotku mohl :-). Zbytek by se hodil spíše na nějakou fotografii válečných invalidů, těsně po světová válce ;-)

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru