Snad v té mrkvi a pórku je alespoň kousek hovězího :)
Photo reportage from the Bronze Age, or our prehistoric leisure activities
Categories: Search events published on LP
Colleagues, colleagues, hello again after some time together and I would like to present a small report from my other leisure activities. It's not directly about our joint "hurling" of sticks in the field, but still I think it's related, at least for those who are serious about history.
After some positive responses here on LP (and also in personal encounters) to posts about my leisure time "Germanizing", I have decided, in agreement with Mark, to make this short post about my little and my friends' efforts in the field of "bronzing".
There are quite a few of us in the country that have decided to take this sometimes difficult path, but if you are a heartbreaker, anything goes. The first who started to focus on the Bronze Age on a wider scale is the group Ters Udero (they have a FB page with the same name), which is a group of youngyoung archaeologists who couldn't get enough of their profession and decided to experience in their spare time what they do in their working hours on excavations and subsequent analyses. Their main focus is the Middle Bronze Age period, or mound cultures.
Another grouping, resp. An initially enthusiastic individual, to which one more has been added over time, is the Life in the Bronze Age project (again, there is a FB page), which deals with the Younger Bronze Age, specifically the Knoviz culture.
Other enthusiasts who started to come with us to joint events are the guys Lisovyk CZ and kluk_z_lesa (also FB pages), who are fully dedicated to the Eneolithic.
About two years ago, I also said to myself that I probably have little to do in my spare time and after studying a lot of materials I started to study the Bronze Age as well. Because I have a fondness for stone industries and from the beginning I planned to venture even further against the tide of time (I am putting together equipment for the Middle Eneolithic Roman culture according to the richfinds from the Denemark hillfort near Kutná Hora), the obvious choice for me was the Únětice culture of the older Bronze Age, because (not only) in its earlier phase there are plenty of stone, antler and bone artefacts. After a year, a fellow Leisure German joined me and decided to embark on the reconstruction and presentation of a Shield Warrior culture from the very end of the Bronze Age. So the solitaire became a group of two and we started to operate under the name Bronzáci z Polabí (again, there is a FB page for those interested).
You can see the results of the efforts of the above mentioned enthusiasts in the photo gallery, which I would also like to consider as an invitation to the public atevents that we will participate in next year and for which I would "post" official invitations and posters here. The alpha omega of our events are mainly weekend stays in open-air museums - especially in the archaeological museums Březno u Loun and the Prehistoric settlement Křivolík - , where on Saturdays during the day we organize demonstrations for the public and for the rest of the weekend we have the open-air museum all to ourselves and we can immerse ourselves in prehistoric times with full splendour.
Although there are a number of forged enthusiasts, historians and professionals, and I have no doubt that many other prospectors have a decent insight and overview as far as history is concerned, so if there is interest I may in the future attempt to produce short articles on the specific periods we are covering. Basically, it would be something similar to when I put up a post a while ago on the so-called "The Great War". Marcomannic Wars, which is the main period that our Germanic Wulfaswaiut group is fully dedicated to. But I'll leave it to Vox populi to decide whether it makes sense to embark on such a venture.
And that's all for me for now. Thanks to all who have read this far and let it beep :-)
Markoman
Common photo of bronze-neolithic enthusiasts from the Czech Republic. Arranged chronologically from right to left from Eneolithic to Knoviz culture
Evening comfort in the prehistoric, so-called long house
Reconstruction of a female burial from the Unetian culture
A representative of the Unethic culture
Bronze axes - with heart-shaped handle and lobes
"Knovízák" with a bronze sword
In front of the entrance to the long house
Discussion of the effectiveness of the so-called spiked axe of the Unethic culture
Preparation of a period tile in cooking pottery placed directly into the hearth
Group photo from the spring event at the open-air museum Březno u Loun
Preparation of flour on a prehistoric grain mill, from which we subsequently baked unleavened bread for dinner.
Saturday demonstrations for the public - carving bone needles with flint
On the hunt
Eel on the lookout for a neighbour
Bronze Age bracelet end of earlier/early Middle Bronze Age
Our illustrative reconstruction of the alternation of prehistoric cultures - the bearer of the Unetic culture insidiousm attack sends the representatives of the Eneolithic into the abyss of history and thus prepares the way for the onset of the older Bronze Age...
The article is included in categories:
Post
Děkuji za článek a čekám na vyvěšení pozvánek - určitě něco z akcí vyjde a jedu ✌🏼😀 P. S.: zcela evidentně nedobrovolné předání vlády eneoliťáka únětičákovi mne zaujalo ještě o trochu více než miska jídla, což už je co říct 😃 Musely to být krásné časy ✌🏼😅
Máš to za palec... 👍🙂
Záslužná činnost, je vidět že vás to klucí baví. Jen tak dál, ať se daří... 🙂
Elmara - v téhle zrovna ne, tam byla šéfkuchařka Markéta a ta je vegetariánka. Ovšem vedle v našem úněticko-štítarském prasáčtějším kotlíku to vesele bublalo i s přídavkem řádné flákoty a křepelčích vajíček. U únětické, ale hlavně knovízské kultury je doložen pravděpodobný kanibalismus, ale na tuhle úroveň kulinářských pokusů jsme zatím nepostoupili 
TeraTea - rádo se stalo 
Ano, byla to zajisté doba veselá, skočná a podstatně přímočařejší, než dnes. Většina styků se řešila heslem: Nedáš? Dostaneš!... po palici
Venda17 - díky, Vendo. Baví, baví a dokud tělo a zdraví dovolí - což by snad ještě pěknou řádku let mohlo, doufám - bude nás to bavit nadále. Pořád je co zkoušet, prakticky zkoumat a posouvat to dál a dál.
TeraTea - jinak, pozvánky samozřejmě budou, ale až příští rok. Letos jsme to uzavřeli, co se akcí týče a budou jen dobová táboření a pobyty v lese bez diváctva čistě pro naší potěchu. Ale na příští rok už máme nasmlouvaný Jenštejn, bude určitě jarní a podzimní Březno, někdy v červnu tuším jsme pozvaní na akci do Hrušovan, kde bude výročí výzkumu únětické lokality a na podzim pak ještě mostecké muzeum, kde by měl být průřez celým bronzem až po halštat. Co se Germánů týče, tak stoprocentně v dubnu Pičhora, v létě Mušov a pár dalších akcí se určitě ještě objeví.
Markoman: jasný 👍🏻 až to bude, tak to bude. Myslím, že díky našemu koníčku člověk vycvičí krom oka především trpělivost - co je nějaký ten měsíc čekání oproti tomu, co tady ti borci tahají ze země 😀 to jsou celé věky co nás dělí 😀
Moc pěkný, držím palce a fandím, pro ostatní – když si prohlédnete onoho představitele unětické kultury, všimněte si toho zubu, co zdobí jeho hruď. U mého posledního příspěvku jsem se zmínil o používání kančích zubů jako ozdoby či amuletu a to už od eneolitu. Tenkrát divokých prasat moc nebylo a jejich lov byl dost nebezpečný a tak byl divočák trofejní zvěří. Ten kdo nosil párák či klekták byl za uznávaného nebojsu a siláka. Nejvíce tyto ,,zbraně‘‘ divočáka hlavně párák měli v oblibě Germáni a Vikingové. Je tedy dost pravděpodobné, že tento zástupce jednoho kance skolil. Nebo to byla starší bachyně a není to párák, ale hák.
quo_vadis - je to tak, kančí zbraně máme na našem území doložené už v eneolitu a několik kusů i v germánských hrobech a osadách (a samozřejmě i u Keltů, ti byli na divočáky obzvláště vysazení a to nejen Obelix). Než jsem si to pověsil na krk, musel jsem to archeologicky podložit, abych nebyl za idiota Ano, ano, i takovéhle detaily řešíme.
dohledávání takovýchto detailů člověka posouvá dál a o tom to je, dělat jednu věc pořádně a ne tři najednou a napolovic, a ten kanec hrál u Keltů hodně velkou roli, jednak byl pro ně symbolem odvahy a byl i atributem boha stromoví Esuse, ať se daří Markomane 
quo_vadis - děkuji kolego, i tobě
Tak to je moc luxusní. Fandím a trochu i závidím ten relax od všednodenosti.
schnilak - Díky. Ano, úniku z dnešní doby vymknuté z kloubů je nám všem třeba. Já jich holt potřebuji trochu víc
Ať se daří a zdraví drží
schnilat - Děkuju, tobě též
Výrazy opět velmi autentické.
Je vidět, že vás to opravdu baví. Zajímavé i jen na fotografii 👍
Dost dobrý
Moc pěkná reportáž , to musel být pěkný relax
Petra14 - Jj, je to fajn na dva, tři dny zahodit moderní vymoženosti a dnešní dobu a prostě vypnout a přesunout se v čase jinam. Občas dělávám samostatné dvoudenní pobyty v přírodě jen s pravěkým vybavením - ať už starobronzáckým, nebo germánským. Těším se, až po Novém roce rozjedu naplno ještě eneolit. Přes zimu budu dělat na vybavení, keramice, atd.
Já dělám prostě jenom ty pobyty v přírodě. Detektor, houby a když vyjde počasí tak i astronomie. Je to duševní očista a v dnešní době takřka nutnost.
Elmara - je to tak, jinak člověk zblbne. Já musím zdrhat do přírody každou chvíli, když nic jiného, tak na celodenní výšlapy. Pak samozřejmě i klasik trempování s vybavením současným a od příštího roku se vrátím zase i k rybám po delší době. Velkým únikem jsou pro mě i knihy, měsíčně schroupu tak tři až pět svazků. V rámci osobní pohody jsem už před téměř třinácti lety odstranil ze svého života televizi a cca pět let nazpět přestal cíleně sledovat jakékoliv zpravodajství na všech platformách. Nemám a nikdy jsem neměl ani chytrý mobil, ale to už se dostávám krapet dál do svých osobních rebelií a tvrdohlavostí a to je tak na pokec k pivu a sem to už asi moc nepatří.
Já chodil na ryby pouze na Berounku. Ta se bohužel změnila (mezi Černošicemi a Radotínem) a ne k lepšímu. Z ráje Parem, Tloušťů, Podouství je vybagrovaná "Kapří stoka". Místo chytáni na mouchu, malé třpytky tam sedí borci a hážou svojí kuličku na hromadu jiných kuliček. A tomu já nerozumím. Já u vody vždy seděl jenom když jsem večer tahali Úhoře.
Elmara - kaprařina jde taky zcela mimo mě a to nejen zájem, ale i chápání. Já byl vždycky plavačkář a přívlačář a u toho hodlám zůstat i teď. Muškařina je pro mě vyšší dívčí, do toho jsem nikdy neproniknul, ale potok, nebo řeka, kde se můžu vyblbnout s menší rotačkou, nebo twisterem, to taky můžu.
Plavačka = zábavné ryby :). Plotice, Cejní, hezky nad jezem a pořád se něco děje. Tomu taky rozumím :)
Tak tak pánové...já také do té přírody prostě musím. Když to z nějakého důvodu nějaký čas nejde, tak uplně chřadnu .