Ein Stück prähistorische Töpferei

Kategorien: Archäologie

Grüße, Kollegen
Wieder einmal habe ich beschlossen, die Webseiten mit Präsentationen meiner prähistorischen Freizeitaktivitäten zu überladen - diesmal wird es eine Demonstration von Keramikrepliken meines Kollegen "dustman" (aber auch Detektiv) sein, der sichder sich Kluk_z_lesa nennt (unter diesem Namen finden Interessierte auch seine Facebook-Seite, auf der er die Ergebnisse seiner Bemühungen auf dem Gebiet der lebendigen Geschichte aus dem Eneolithikum präsentiert).
Bekanntlich wurde die Keramik in Mitteleuropa während des größten Teils der prähistorischen Periode ausschließlich von Hand und ohne Töpferscheibe hergestellt (die einzige Ausnahme ist die Eisenzeit, aber mit dem Aufkommen der germanischen und römischen Periode wurde das Töpfern auf der Töpferscheibe eingeführt).und der Römerzeit verschwindet die Töpferware auf der Töpferscheibe wieder und taucht erst mit dem Aufkommen der Slawen in größerem Umfang wieder auf. der Ankunft der Slawen) und ist für uns, die Verrückten, die sich in aller Ruhe mit der Vorgeschichte beschäftigen, ein knappes Gut. Der Grund ist einfach, nur wenige professionelle Töpfer oder Töpferinnen sind bereit, die Gefäße nur in die Hand zu nehmen, und wenn sie es tun, werden sie ordentlich bezahlt. Das führt dazu, dass die meisten von uns es selbst machen und, wie in vielen anderen alten Handwerken auch, lernen, wie man es macht.
Was das Experimentieren mit Töpferton angeht, so habe ich vor einem Jahr damit begonnen und bin in der Lage, selbst einige ziemlich anständige prähistorische Töpferwaren herzustellen. Verglichen mit dem, was mein oben erwähnter Kollege an prähistorischen Töpferwaren herzustellen begonnen hat, sind meine Kreationen jedoch nur auf dem Niveau des Schlagens eines Kinderbündels.
Weil es sich um wirklich gute Stücke handelt, bei denen der ursprüngliche Herstellungsprozess so weit wie möglich befolgt wurde, und weil es, abgesehen von meinen begeisterten Sammlern von Keramikscherben gibt, habe ich beschlossen, sie den Jägern der lokalen Geschichte zur Verfügung zu stellen, damit sie sich daran erfreuen können.
Was den eigentlichen Herstellungsprozess betrifft, so wurden die Töpferwaren von Hand gehämmert und anschließend geflößt.Ton, der manchmal direkt von Fundorten in der Nähe prähistorischer Siedlungen stammt. Die Keramik wurde natürlich im Feuer gebrannt und die dunklen Stücke wurden mit Graphit behandelt (sog. Härtung). Die eingravierten Verzierungen auf den einzelnen Gefäßen werden mit Knochen- und Geweihmaschinen hergestellt.und die anschließende Hervorhebung eines Teils der Verzierungen durch Bleichen (Inlay) erfolgt mit Kaolin-Ton.

Bei den ersten beiden Fotos handelt es sich um funktionale Nachbildungen von Gefäßen aus dem Äneolithikum und der früheren Bronzezeit. Das hellere Gefäß im linken Teil des Bildes stammt aus der prähistorischen Bergfestung Denemark bei Kutná Hora.
Foto 3 - funktionelle Repliken typischer Becher der Únětice-Kultur. Dies sind wahrscheinlich die typischsten Töpferwaren aus dieser Zeit.
Foto 4 - 5 - Replik eines Gefäßes aus der älteren Phase der Unet-Kultur, gefunden in der Ortschaft Sány (okr. Nymburk). Nymburk) Dieses und ähnliche Stücke sind vor allem deshalb interessant, weil sie noch den Einfluss von Design und Dekoration zeigen die für die eneolithische Glockenbecherkultur typisch sind und relativ bald aus der Keramik der Únětice-Kultur verschwanden.
Foto 6 - 8 -. Becher (Tasse) mit Henkel auf vier kleinen Beinen aus Podražnice (Bezirk Domažlice), der zur sogenannten Vetera-Phase am Ende der älteren Bronzezeit gehört. Die Věteřovská-Kultur (Gruppe) ist nach einer Hochgebirgsstätte bei Věteřov im Bezirk Hodonín benannt. Die Věteřov-Funde sind aus Böhmen, Mähren, der Südwestslowakei und Niederösterreich bekannt. Im Vergleich zur klassischen Únětice-Kultur weisen die Mitglieder der Věteřov-Gruppe eine größere Anzahl von von Bestattungen direkt in Siedlungsgebäuden und Bestattungen von Kindern in Keramikgefäßen. Die Siedlungen als solche sind sowohl als unbefestigte Tieflandsiedlungen als auch als befestigte Siedlungen bekannt (z. B. die befestigte Siedlung auf dem Hügel Cezava im Kataster des Dorfes Blučina).
Foto 9 - 11. Ein auffallend dekoriertes zylindrisches Gefäß auf Keramikfüßen aus der jüngeren Periode der Unetian-Kultur. Es handelt sich um eine Nachbildung eines archäologischen Fundes aus dem Bezirk Teplice.
Und das war's auch schon.
Ich möchte mich bei allen bedanken, die bis hierher gelesen haben, und wenn dieser Beitrag wenigstens jemanden erreicht hat und er ihm gefällt, ist das meine Freude. Wenn jemand einen Vorschlag für einen anderen Beitrag aus den Bereichen der Vorgeschichte hat, an denen ich arbeite - oder aus der Römerzeit, der älteren Bronzezeit und demEneolithikum (vor allem die Fluss- und Trichterbecherkulturen) - dann erheben Sie ruhig Ihre Stimme und behalten Sie die Idee nicht für sich. Wenn es in meiner Macht steht, werde ich mich gerne dazu bereit erklären.

Der Artikel ist in die folgenden Kategorien eingereiht:

Kommentare

Je to nádhera :-)

Elmara - díky Máro. Co se pravěké keramiky týče, tak toho času se připravuje výroba dalších kusů řivnáčské kultury a několik kusů germánské keramiky z okolí Mušova. Ale to bude hotové až někdy v příštím roce. Co se jiných artefaktů týče, tak začátkem podzimu kolega "Germán" zrekonstruoval celkem zajímavý nůž z pohřebiště v Třebusicíh. Kamarád, co fušuje pro změnu do vinutek nám udělal repliky korálků ze stejné lokality a já chystám z Třebusic na příští rok repliku honosného opasku z válečnického hrobu. Po novém roce mi přibude nová lištová sekera na starší bronz a kamenná bulava a pár menších pazourkových nástrojů podle nálezů z hradiště Denemark (řivnáči). Tak pokud bude zájem, určitě se dá někdy v budoucnu zpracovat případná další prezentace.

K tvé blahobytné postavě se honosný opasek rozhodně bude hodit :) Bude super když se o to zase podělíš na LP. Tohle je nadstavba k hledání která je moc důležitá :)

Pěpkná práce :) Taky děláme takový věci.
Přibliž mi prosimtě, jak funguje "ostření grafitem". Čekal bych, že to při výpalu vyhoří.

Germánský Barbare 🤓,móóc krasná podívaná 👍👍👍👍
Takovými příspěvky ,tady zaplnit web, tak si o nás nikdo ,nemože myslet, že sme rabovací křupani. 😉👌👍

Krásný, díky za fajn příspěvek! Nevíte někdo kde by se daly takto povedené repliky koupit? Pátral sem, ale nic moc nenašel.. Ty unětické knoflíky TOP! :)

Dom - Ahoj, díky za pozitivní ohlas. Co se grafitování týče, můžu ti pouze zprostředkovat postup a znalosti svého kolegy, který ty tuhované kousky vytvořil. Já sám to zatím nikdy nezkoušel, větší keramické kousky pálím potupně u kamarádky v elektrické peci a přímo v ohni dělám jen přesleny, menší figurky, nebo malé tyglíky - plus jsem jednou asistoval při experimentálním výpalu v dvoukomorové hliněné peci.
Teď k tomu tuhování: Grafit natírá s trochou vody před výpalem, když to má suché a vyleštěné. Následně povrch znovu vyleští. Pak přichází to složitější, grafit by při oxidaci vyhořel, jak správně zmiňuješ, proto se pálí hned od začátku redukčně, což je těžší protože tam vůbec nevidíš a je to o hodně pomalém zvyšování teploty. Proto např. halštatská keramika je dost nekvalitní protože nemáš jak zjistit teplotu, max odhadem. Nevím, jestli tě tahle odpověď někam dál posune.

Adhoc - tož dík, ogare ;-)

Arlique - Díky. Co se týče replik, tak jde o to, co bys přesně chtěl a jak moc bys trval na tom kterém dobovém postupu výroby. Obecně platí, čím víc "echt pravěká" keramika, tím hůř to jde sehnat. Proto začíná s vlastní výrobou a experimenty řada z nás, co se chceme pravěku víc "podívat na zoubek". Napiš mi kdyžtak do osobní zprávy, co by sis přesně přestavoval, popř. se společně k nějakému výsledku dobereme společně a pokud bych našel někoho svolného k výrobě, předal bych ti kontakt.

Moc pěkné. Takové vymazlené...

Ovšem.., tohle je veliká krása (copyright profesor Matulka).

Moc zajímavé, krásné fotografie 👍

Krásná práce, ste klucí šikovní... 👍👍👍🙂

Moc pěkné pokoukání a počtení ;-)

Díky, pánové.

Tohleto je fakt nádhera chlape 👍👍👍

Budu parafrázovat text Kabátů:
Historii tu já rád, keramiku, tvůj kolega umí pálit,
koukám se, škoda slov, tohle nejde nepochválit :-D

Fakt paráda, říkal jsem si, když občas vidím na poli nějaký ten tuhovaný střep, který je časem zvětralý, jak asi vypadala ta nádoba, když byla nová a vyleštěná a teď to vidím, prostě luxus a díky.

Jenom malinko odbočím, i když je to trochu k tématu... Asi všichni jsme viděli film Bony a klid, herce, který tam hrál šéfa veksláků, Josefa Nedorosta, asi taky znáte. Dočetl jsem se, že se věnoval také archeologii, k níž ho přivedl kamarád, archeolog z povolání. Hledal různě po polích hlavně keltskou keramiku a jednoho dne, jak byl zase na lovu keramiky, tak ho přepadl déšť a on se běžel schovat do nedalekého kravína, kde mu nabídli kravské mléko, z něj dostal encefalitidu a ochrnul...

Díky Vendelíne :-D Snad tě Milan Špalek z Kabátů nebude žálovat ohledně textu, ale ten sem asi nechodí :-D
Díky i za zajímavé info ohledně Josefa Nedorosta. To o jeho ochrnutí z nadojeného mléka jsem věděl, ovšem to ohledně záliby v archeologii nikoliv. A ještě jsi mi mimoděk připomněl, že jak se neustále válím někde po lesích, měl bych se přes zimu nechat přeočkovat proti klíšťákům.
Jinak, pravěcí řemeslníci uměli nejen keramiku lépe, my se pořád jen učíme a hledáme postupy, jak to asi mohlo teoreticky jít. Kdyby nás mohli při našem snažení pozorovat, asi by se kolikrát dost nařehtali, ale je fajn se jim zkoušet přiblížit a snažit to posouvat pořád dál - ať už jde o keramiku, štípání kamene, lití bronzu a další. Bych třeba nevěřil, jaký opruz může být uplést ošatku z ostřice, když to člověk nedělal a nemá v tom potřebný naučený grif.

Od začátku pálit redukčně :-O To si nedovedu představit.

Markoman - čtu to a prohlížím znovu doma, kde mám kvalitnější monitor než v práci a je to vážně něco.
A když už píšeš Petře o těch tipech, co bychom chtěli vidět, tak já bych chtěl vidět právě samotnou výrobu. A určitě nebudu sám :-)

Dom - např. v tzv. milíři, což je i jedna z pravěkých technik. Na kameny umístíš proschlou a vysušenou keramiku, pak kolem ní postavíš hraničku dřeva, oplácáš hlínou s nasekanou trávou - nechá se pouze vstup s poleny trčícími ven, kudy to zapálíš a nakonec přidáš na povrch milíře drny. Nahoře samozřejmě zůstane menší otvor, kudy uniká dým. Začátkem podzimu shodou okolností jeden takový milířový experimentální výpal probíhal na skanzenu Pravěká osada Křivolík. Ovšem co do úspěšnosti je tenhle způsob dost ztrátový, což v dnešní době nechceš - tehdy to asi bylo jiné, nahnali caparty a starce znovu k hlíně a uplácala se další várka.
Lepších výsledků se pak dá dosáhnout s pravěkou hliněnou dvoukomorovu pecí, kde taky pálíš redukčně. Ta se určitě užívala v laténu, jestli i dřív, to bych teď kecal. Hliněné pícky samozřejmě známe už z neolitu, ale tehdy v tom keramiku asi nepálili.
Samo v těchhle "polních" podmínkách nedosáhneš nikdy takové teploty, jako v elektrické peci, kde nádoby z červenice pálím na 1140 stupňů, jen to fikne. Proto taky pravěká keramika zas tak za moc nestála, co se průsaku, apod. týče. Slyšel jsem i teorii, že neměla moc dlouhou životnost a proto jí kolem pravěkých sídlišť nacházíme tolik, resp. jejích střepů.

namor - Romane, to by asi šlo realizovat. Mám několik složek fotografií z experimentálních výpalů keramiky na archeoskanzenech, takže by se z toho nějaká fotoreportáž s příp. stručným komentářem dala určitě udělat. Díky za podnět.

Jo, to máš pravdu. U toho milíře bych si tipnul, že bude problém, že tam půjde teplota nahoru moc rychle.
Ale musí to jít zvládnout. Tady je taková pokročilá, "moderní" milířová technika a nevypadá to, že by se jim to moc rozbíjelo. https://www.youtube.com/watch?v=SkUGm87DE0k

Bezva, budeme se těšit.
Fakt jste hodně zajímavá parta nadšenců a musí to být super únik z reality.

Dom - zajímavé video. Viděl jsem podobná z Afriky, kde obrovské hliněné hrnce pálí prostě jen ve velké jámě. Když jsem zjara mohl pomáhat klukům z místního archeo. ústavu při vykopávkách neolitické osady v Dobřeni u K. Hory, taky jsme tam odkryli jámu se silnou vrstvou popela a uhlíků na dně, kdo ví, jestli to nedělali taky tak. Právě zrovna u neolitiků si nedovedu představit jiný způsob výpalu u některých těch obřích zásobnic, co mají víc, jak půl metru na výšku.
Jinak, jak píšeš, musí to jít zvládnout. To je o těch dávno ztracených znalostech, co jsem psal výše. Oni to předávali po staletí z generace na generaci a byla to pro ně běžná rutina a jak jsem psal, kdyby nás při těch dnešních pokusech mohli sledovat, kolikrát by se dost nařehtali.

namor - díky. Oslovím ještě pár dalších lidí, co dělali dobové výpaly a vyzjistím co nejvíc info, ať je pak ten příspěvek o postupech co nejvíc komplexní.

👍

V těch jamách, sa vypalovala světlá keramika, mám pocit, že na Slovensku a nejen tam, to byla taková jednoduchá levná lidová tvorba .
Mám malou hliněnou pec a v ní jsem si kdysi vypaloval, technickou keramiku a hliněné formy . Černá keramika, sa tuším, nechala dojít bez přístupu vzduchu...
Krásná zábava , je mi po této činnosti docela kolikrát smutno 🤷‍♂️ Tož sa velmi rád aspoň podívám, na tyto příspěvky 👌👍👍👍

https://www.google.com/url?sa=t&source=web&rct=j&opi=89978449&url=https://www.youtube.com/watch%3Fv%3DmWDfRqoiPes&ved=2ahUKEwiM3Yrto9eJAxUZ6wIHHbdeFWgQwqsBegQIDxAG&usg=AOvVaw2qUPRkpgVcyzcmer8rtCeX

Adhoc - je to, jak píšeš. Aby keramika zčernala je třeba redukční výpal, kdy na sebe při nedostatku kyslíku váže uhlík. Jestli máš pec, tak směle do toho a za dlouhých zimních večerů golema zase rozdmýchej :-D a díky za odkaz.

Pánové, tak tohle je kus umění!
Nedávno šel v televizi dokumentární seriál o řemeslech: Mistři starých řemesel. Jeden z dílů byl věnován i výrobě keramiky.

Koho by seriál zajímal:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/13221610309-mistri-starych-remesel/

Nádhera pane, keramika to je moje gusto! Všechno krásný a únětický koflíky přímo fantastický!👍😉

To Markoman - Krásná práce, krásná záliba. Tohle není koníček, ale pořádná kobyla. Přeju Ti, ať Tě to pořád baví a pokračuj dál. Já jsem dříve dělal knoflíkařinu, knoflíky převážně z kostí, rohů,cizokrajných dřev i z paroží či pravé želvoviny. Dokonce jsem se s tím i pár let živil. Taky jsem dělával imitace knoflíků podle vzorů originálů nalezených při objevení šicí dílny na Landštejně. Postupně jsem práci ukončil a teď se mi po letech po tom strašně stýská, ale asi se k tomu budu vracet pouze ve vzpomínkách. Bývali jsme asi poslední dva knoflíkáři, kdo dělal konkrétně tuto práci z těchto materiálů v širokém okolí a už tu není nikdo. Bohužel nebylo a není komu tyto znalosti jak zpracování materiálů, barvení, ohýbání i výrobu komu předat. Vždyť jsem se tím bavil skoro 30 let. Proto nepřestávej a bav se tím dál. Vím, o čem mluvím.


;-) :-)

Argill - díky, pane ;-)
Hledamcomuzu - je škoda, že jsi s tím skončil, to zní hodně zajímavě. Fakt se k tomu nechceš znovu vrátit jinak, než ve vzpomínkách? Všemožní řemeslníci znající staré postupy mizejí, protože dnešní společnost je nastavená alá šunty v akci a Ikea a vrchol řemesla jsou pro ně glazované hrníčky na vánočních trzích a za mě je to veliká škoda. Jsem konzerva a staromilec a byť je to asi přirozené, těžko se smiřuju s turbulentně se měnícím světem. Dám ti do zprávy mailový kontakt a pokud máš nějaké fotky své knoflíkářské činnosti a pošleš, budu za to rád.

Nádherné kousky, krásné fotky a super čtení. Díky


Hledámco... - Láďo, ty knoflíky nám musíš zpracovat. To je úplně stejně zajímavé, dle tvého popisu.
I kdyby to měla být tvoje poslední práce, tohle nemůže jenom tak zmizet ze světa. Buď tak hodný :-)

Apropo..., kdybys náhodou potřeboval rohovinu, tak mohu dodat kravský roh. Pár jich v dílně ještě mám z doby, kdy jsem se živil zemědělstvím.

Klucí, Romane, já zlikvidoval kompletně zařízenou knoflíkářskou dílnu... Jsou to čtyři roky. Těžko se to píše, ale už jsem byl tak ve stresu a naštvaný. Já dělal myslivecké knoflíky z hovězích kostí např.košilové za 1.20 kč. Když jsem anonymně navštívil jednu prodejnu, kde je prodávali za 14, a přitom mi nikdo nepřidal ani desetník... , to už se prý nevyplácí, a bylo toho mnohem víc. Želvovinové se prodávaly i za 27 a já měl 2 kč. Tenkrát jsem dvě noci prochodil, přemýšlel, co dál a pak jsem vzal klíče, odpojil mašinky a odvezl je do sběru. Desítky lidí mi nezaplatilo, a dodnes mám v sobě lítost a vztek. Nechal jsem si pouze knihařské kostky, co po chvílích dělám pořád. Byla u mě jednou televize někde ze Strážnice, natáčeli lidová řemesla a snad někde u nich v archivu je má výroba kostěných knoflíků a knihařských kostek. Ale já to nikdy nehledal. Vyšla u nich i nějaká brožura o mé výrobě, ale nemám jí. Třeba jednou se k tomu v důchodu vrátím. Ty staré technologie výroby, zpracování, přípravy už pomalu vím jen já, mám to v hlavě. :-( :,-(

Jéé, to je škoda, ale chápu.
Teď tedy Láďo najít to natočené video z archivu :-)

Tak krom výroby úžasné pravěké keramiky bych si v budoucnu milerád minimálně početl i o výrobě oněch speciálních knoflíčků ;-)

Hledámco...- Vláďo, omlouvám se za Láďu, nějak mi to -V- vypadlo. Uvědomil jsem si to až ráno🤔🤓

Hele Roman je taky vzhůru... 😁

To namor - Romane, nemáš se za co omlouvat, to je v pohodě. :-) ;-)

Beitrag hinzufügen

Um einen Beitrag hinzuzufügen, müssen Sie sich anmelden. Wenn Sie noch kein Konto auf dieser Webseite haben, registrieren Sie sich.

↑ Zurück nach oben + Mehr sehen

Nach oben