Viky, díky za článek-- smutné, velmi smutné, ale je třeba si tento čin neustále připomínat, aby nezapadl v zapomění. Do Jihlavy to mám kousek, a vzpomínám si, když jsem byl malý, tak se o tomhle mezi lidmi mluvilo ještě několik roků.
4.4. 1969 verbrannte sich Evžen Plocek
Kategorien: Persönlichkeiten , Kalendarium
Nach Jan Palach und Jan Zajic war er die Fackel Nr. 3, aber er war anders als die beiden anderen. Er war kein Student und gehörte sogar der Kommunistischen Partei der Tschechoslowakei an. Evžen Plocek verbrannte sich am 4. April 1969 in Jihlava an der Pestsäule.
Evžen Plocek blieb jahrelang unbemerkt, obwohl auch er viel zu leiden hatte. Die Staatssicherheit verhörte ihn sogar im Krankenhaus, obwohl sein Zustand sehr ernst war. "Er sagte, seine Tat sei politisch motiviert gewesen, und der letzte Anstoß dazu war das Verbot der kommunistischen Zeitung Politika", schreibt Vladimír Liška in seinem Buch Jan Palach.
Plocek war von den Entwicklungen nach dem August sehr enttäuscht und nahm am Kongress der Kommunistischen Partei der Tschechoslowakei in Vysočany teil, der später annulliert wurde. Er war ein erfahrener Kommunist und Gewerkschaftsfunktionär, der den Erneuerungsprozess der Dubček-Parteiführung aktiv unterstützte und zu den Kritikern der sowjetischen Besatzung gehörte. "Am Ende konnte er die Niederlage der reformistischen Politik, mit der er sein Leben verbunden hatte, nicht mehr ertragen und starb am 9. April in einem Krankenhaus in Jihlava an schweren Verbrennungen", erinnert sich Liška.
Die Beerdigung fand am 12. April in Jihlava statt und wurde zu einer Demonstration gegen die zunehmende Gefahr einer Normalisierung. Etwa fünftausend Menschen versammelten sich, die Staatsflagge stand an der Spitze des Trauerzuges. Auch die Verantwortlichen der Stadt nahmen teil. "Es war jedoch ein Akt der Trauer auf regionaler Ebene. Die Nachricht von der Selbstverbrennung von Plock durfte nach dem Willen des Vorsitzenden der föderalen Regierung, Oldrich Tschernik, und anderer kommunistischer Funktionäre nicht über die Grenzen von Jihlava hinaus verbreitet werden.Deshalb wurde der Name Evžen Plock in der tschechoslowakischen Öffentlichkeit erst 1989 bekannt", schreibt Liška in seinem Buch.
Plocek wurde am 29. Oktober 1929 in Jihlava in einer Arbeiterfamilie geboren. Seine Eltern, František und Marie Plocek, waren Katholiken. Der ein Jahr ältere Bruder von Evžen wurde nach seinem Vater benannt. Beide Jungen besuchten in ihrer Kindheit den Eagle Physical Education Club und die Workers' Scout Association. Im Jahr 1943 begann Evžen eine Lehre als Werkzeugmacher bei den Lineol-Werken. Nach seiner Ausbildung arbeitete er bei der Firma Motorpal in Jihlava, wo er bis zu seinem Tod blieb.
Im Jahr 1955 übernahm er die Leitung des Betriebskomitees der ROH und wurde in die Kommunistische Partei der Tschechoslowakei aufgenommen. Er war als reformorientierter Kommunist und leidenschaftlicher Anhänger der Prager Jat bekannt. Er glaubte, dass sich die Lage in der Tschechoslowakei verbessern würde, aber das war nicht der Fall. Am Karfreitag, dem 4. April 1969, beging er daher einen drastischen Akt. "Gegen 18.00 Uhr übergoss er sich mit Benzin und zündete sich an der Pestsäule in Jihlava an. Er hinterließ zwei handschriftliche Texte: "Die Wahrheit ist revolutionär - geschrieben von Antonio Gramsci" und "Ich bin für das menschliche Gesicht - ich hasse es, nicht zu fühlen - Eugene". Er starb fünf Tage später in einem Krankenhaus in Jihlava", fasst Magdalena Karelová in ihrem Buch Die geheimen Orte des Kommunismus zusammen.
Vladimír Liška: Jan Palach, Magdalena Karelová: Geheime Orte des Kommunismus, www.pametnaroda.cz
Der Artikel ist in die folgenden Kategorien eingereiht:
Kommentare
Byl známý jako reformní komunista a horlivý stoupenec pražského jara.Tohle by lide měli vědět, než začnou všechny komunisty házet do jednoho pytle.
Četl jsem z hodně zdrojů že se před činem zpil pod obraz, co je pochopitelné.... Ale tehdejší propaganda z toho udělala bláznivý čin opilce....
JohnDeeere: Je to docela možné. Než se k tomu činu odhodlal, seděl prý hodiny v kavárně na náměstí.
Osobně takový čin nedovedu pochopit. Nedává mi smysl, proč se někdo rozhodne to zločincům ještě usnadnit tím, že se sám zabije. Měl vzít pušku a odprásknout Bilaka a Indru, to bych pochopil.
V podstatě každá země si něčím podobným prošla. A stejně tak jako se Němci potichu zaklínají, že ne každý člen NSDAP byl vrah, tak i mi řadu lidí omlouváme, že i když to byl komunista, zločinec to není. Samozřejmě to tak je, členů KSČ bylo více jak milion, je to neuvěřitelné číslo. Řada lidí si opravdu myslela, že tam může něco změnit, nebo tam prostě byla jenom díky své práci, kde se automaticky předpokládalo, že prostě na tom místě musí být člen strany.
Nemám ale rád u komunistů slovo reformní, nic takového není. Platí to i pro nacisty a fašisty. Není na tom co reformovat. Jsou to z podstaty věci zločinecké organizace. Můžete to stokrát zabalit do nějakého lepšího obalu, ale nakonec s toho jsou zase jenom lágry a vraždy ve jménu strany, vůdce a ideologie.
Elmara: to není jisté. Myšlenka komunismu ve své prvotní filozofii žádné pronásledování ci zabíjení neobsahuje, to je věc revolučního komunismu, který měl svrhnout dosavadní společnosti násilím. A tyto společnosti byly obvykle feudální, tedy vykoristujici a tím vzniklo podhoubí pro jiné pastdráty, kteří zneužili myšlenku rovnostarstvi, jakkoliv je to myšlenka mě odpuzující. Lenin ani Marx komunismus nevymysleli, ti ho dorazili. Tudíž reformovat lze, lze reformovat k tomu, z čeho komunismus vznikl a to nebyla ani násilnická ani zločinecká myšlenka, natož organizace.
To karamelka: jo, takto diskutovali soudruzi i když je vedli na šibenici. To co říkáš se dá navíc aplikovat na spoustu dalších věcí. Koks v původní receptůře koly taky neměl způsobovat závislost, ani podporovat drogové dealery atd., ale stalo se. A stejně jako honíme prodavače koksu, měli by jsme se postarat o ty, kdo tady lidem gumují mozky.
To Elmara- mě také nedává smysl se sám sebe zabít na protest nějakého režimu, či přesvědčení. Je a bylo mnoho jiných způsobů, jak ublížit či poškodit zřízení, i za cenu, že se na to dříve či později přijde, když už se chce člověk obětovat. Ale zase-jinak to bylo tenkrát a jinak se na to díváme dnes. Nikomu do hlavy nevidíme, když dneska nebudu souhlasit s politickou situací a něco bych provedl, nebo někomu ublížil, tak potrestají mně, ale dříve by to tvrdě odnesla celá rodina i s příbuznými. Jak jsem psal výše, stalo se to, nemusí se to zapomenout. Naši tátové a dědové si užili svoje, nám, co je kolem padesátky si taky pamatujem své, každá generace je jiná.
To že byl Palach psychicky nemocný člověk by se mělo psát taky všude
No nejsem žádný zastánce bolšana ale někdy je dobré vědět:https://www.youtube.com/watch?v=sAmN_TuVj94&fbclid=IwAR3EpnYEGAthMsd6zO2vc8eqGta_4OoBZvI8Q6hp8WqdVSNKQEoIADL2I6A
Beitrag hinzufügen
Um einen Beitrag hinzuzufügen, müssen Sie sich anmelden. Wenn Sie noch kein Konto auf dieser Webseite haben, registrieren Sie sich.