Řidiči (Vše) – nálezy

Odznak pro osvědčené řidiče (Kraftfahrbewährungsabzeichen)

Během prvního podzimu a zimy ruského polního tažení byli němečtí řidiči na tamních pověstných nezpevněných komunikacích konfrontováni se značnými obtížemi. S cílem vyjádřit uznání vojenským řidičům za jejich výkony v nejtěžších podmínkách byl výnosem Adolfa Hitlera ze dne 23.10.1942 založen Odznak pro osvědčené řidiče. Byl oceněním za válečné nasazení pro zvláště schopné řidiče, a to ve třech třídách – ve zlatě, stříbře a bronzu.

Odznakem byli vyznamenání ti řidiči, kteří dosáhli mimořádných zásluh ve ztížených podmínkách frontového nasazení při řízení jim svěřeného automobilu a rovněž na základě dobré péče o něj, a to buď přímo příslušníci Wehrmachtu nebo jiní řidiči Wehrmachtu podřízení.

Předpokladem pro udělení bylo:

• 90-ti denní nasazení jako motospojka
• 120-ti denní nasazení jako řidič vojenského automobilu
• 150-ti denní nasazení jako řidič vojenského automobilu zařazený do sledu automobilů (kolon)
• 165-ti denní nasazení jako řidič zásobovacího vozidla
• 185-ti denní nasazení jako řidič automobilu v jiných službách Wehrmachtu

Jako celý den nasazení byla uznána jedna jízda narušená bojovým působením nepřítele, jízda po obtížně sjízdných komunikacích nebo v těžkých klimatických podmínkách.

Za splnění výše jmenovaných podmínek byl udělován odznak v bronzu, za dvojnásobné splnění ve stříbře a trojnásobné ve zlatě.

Při vlastní vinou způsobené dopravní nehodě byly nasbírané dny nasazení prohlášeny za neplatné a obnoveny mohly být opět po 6-ti měsíční bezchybné službě. Odznak pro osvědčené řidiče mohl být odebrán z následujících důvodů:

• potrestání kvůli překročení nejvyšší dovolené rychlosti
• nedbalá péče o vozidlo či neopatrný způsob jízdy, které vedly k opotřebení materiálu nebo materiálním škodám
• vlastní nedbalostí způsobená dopravní nehoda

Po novém splnění předpokladů mohl být odznak znovu udělen, avšak nejprve pouze v bronzu bez ohledů na dříve dosažený stupeň.

Udělení odznaku příslušníkům spojenecké nebo spřátelené armády nebylo přípustné. Odznak se rovněž neuděloval posmrtně.

Z předchozího textu je velmi dobře patrné, jak vysoká hodnota byla přisuzována každému provozuschopnému vozidlu, které mohlo přispět k vedení války.

Zdroj: http://www.warcross.cz/wordpress/?p=389