Cyklistické jednotky (Vše) – nálezy

Cyklisté byli poněkud specifickou částí prvorepublikové československé armády. Některé jednotky byly organizačně začleněny do pěšího vojska – cyklistické roty hraničářů a Instrukčního praporu, některé spadaly pod jezdectvo (samostatné cyklistické eskadrony) a existovaly dokonce cyklistické roty ženijního vojska. Při reorganizaci v r. 1933 byly cyklistické jednotky soustředěny do 5 cyklistických praporů a na konci 30. let navíc působily obě zmiňované cyklistické ženijní roty.
Posláním cyklistických jednotek byla především průzkumná činnost, případně standardní bojová činnost, při níž byli cyklisté více pohybliví při přesunech než pěchota a méně závislí na týlu než jezdectvo.
Jako hlavní dopravní prostředek byla používána jízdní kola různých značek. V r. 1931 unifikoval VTÚ požadavky na armádní kola a jejich výroba byla zadána firmám: Česká zbrojovka a.s. v Praze – závod Strakonice, firmě Stadion a.s. v Rakovníku a Československé zbrojovce v Brně. V září 1938 měly branná moc k dispozici více něž 12 000 jízdních kol všech značek. Cyklistické prapory byly také postupně motorizovány a koncem 30. let byla plánována postupná výměna jízdních kol za motocykly.

Vojáci cyklistických jednotek nosili na límci výložky žluté barvy s červeným lemem, od září 1933 červené výložky s odznakem kola s řídítky. Cyklisté působící mimo cyklistické jednotky měli na levém rukávu zvláštní nášivkový znak.

Dislokace cyklistických jednotek:
Cyklistický prapor 1: Jaroměř, později Josefov, později Slaný
Cyklistický prapor 2: Olomouc, později Frýdek
Cyklistický prapor 3: Levice
Cyklistický prapor 4: Sabinov, později Louny a Rakovník
Cyklistický prapor 5: Brno
Cyklistická ženijní rota 1: Terezín
Cyklistická ženijní rota 2: Komárno