Před pár dny jsem projížděl mezi obcemi Oslov a Vlastec v Jižních Čechách a moji pozornost upoutal pásový buldozer Stalinec stojící u silnice na poli. Při pohledu za něj na široké rozorané lány mi probleskla hlavou myšlenka na článek s touto tématikou. Moji předkové se živili zemědělstvím, můj děd byl rolník a stále vlastníme hezkých pár hektarů polí a luk. Proto je mi toto téma tak nějak blízké ač následky tohoto jednání byly fatální.Rozorávání mezí a remízků je dnes často spojováno s krajinou ekologií a tento zásah do české krajiny byl jednoznačně zásahem vážným a českou krajinu změnil a nevratně poškodil.
Hroby s ostatky 8 tisíc lidí našli vyšetřovatelé v Polsku poblíž místa, kde se nacházel koncentrační tábor Soldau. Němci chtěli pohřební jámy ukrýt. Těla spálili, zakopali a vysázeli stromy. Mezi oběťmi byli příslušníci polské elity, vojáci, odbojáři i Židé.
Nejméně třináct lidí bylo pohřbeno v masovém hrobě v Dobroníně na Jihlavsku. O této zprávě informovala média před jedenácti lety. Podle svědectví měli být v hrobě pochováni němečtí obyvatelé určení k odsunu.
Téměř sedmdesát let po válce vrátilo Německo do Polska vzácný obraz, kteří nacisté ukradli pro Hitlerovo muzeum. Konkrétně šlo o dílo benátského malíře Franceska Guardiho, které nese název „Palácové schodiště“. Stále se však pátrá po tisících uměleckých dílech, které zmizely neznámo kam.
O zvěrstvech, které se děly v koncentračním táboře Osvětim, asi ani není třeba mluvit. Důkazy o nich se nachází ještě dnes. Před jedenácti lety třeba 150 chirurgických nástrojů.
Ostatky původních německých obyvatel pohřbili u Deštného. Spekulovalo se, že byli zavraždění na konci druhé světové války. Jejich přesnou totožnost se ale zjistit nepodařilo.
Archeologové v roce 2016 objevili legendární tunel, který vyhloubili Židé během holocaustu v naději, že se jim podaří utéct před nacisty. Nachází se v lesích u litevského hlavního města Vilniusu.
Archeologové nedávno objevili kostry katolických jeptišek, které byly zavražděny Rudou armádou na konci druhé světové války. Jejich objev uzavírá měsíce trvající pátraní. O život přišly zvlášť brutálním způsobem, když pomáhaly v nemocnici. Vojáci pozabíjeli i pacienty.
Vykopávky ve vyhlazovacím táboře Sobibor v Polsku odhalily čtyři identifikační známky zavražděných židovských dětí. Všechny pocházely z Amsterodamu, který byl součástí cíleného vyhlazování nizozemských Židů na jaře a v létě 1943. Jen v tomto táboře bylo za pouhých 16 měsíců krutým způsobem zavražděno více než čtvrt milionu lidí, tisíce malých dětí, včetně nemluvňat.