Na začátku prosince 1805 v bitvě u Slavkova, zvané též bitva tří císařů, dosáhl tehdy šestatřicetiletý Napoleon Bonaparte svého nejslavnějšího vítězství. A to přesto, že proti němu stála devadesátitisícová armáda rakousko-ruských spojenců.
V listopadu 1805 napochodovalo do Brna dvanáct tisíc vojáků francouzské armády v čele a generálem Muratem. Posléze dorazil i sám Napoleon I. v doprovodu své osobní gardy. Zdržel se deset dní.
16. 11. 1632 Byla zahájena bitva u LützenuBitva u Lützenu byla jedna z nejkrvavějších v historii třicetileté války. Nepřinesla ale jednoznačné vítězství ani jedné ze stran, přestože během střetu padl švédský král.
V úterý 12. listopadu 1420 stanulo husitské vojsko před opravenými a zpevněnými prachatickými hradbami, tvořenými pásem opevnění a dvěma branami. Když obránci města odmrštili Žižkovu výzvu, aby otevřeli brány, nepřítel si nezasloužil slitování…
V Bitvě u Varny se smíšená křesťanská armáda čítající 24 tisíc mužů, postavil osmanské, která byla třikrát větší. Turci zvítězili. Většina spojeneckých vojsk byla pobita. V bitvě padli i čeští bojovníci včetně krále Vladislava III.
Stoupenci NSDAP organizovali v Mnichově roku 1923 lokální politický převrat, jenž vešel ve známost jako Pivní puč. Ale bavorské úřady jim v tom zabránily. Hitler byl zatčen a odsouzen k pěti letům vězení za velezradu.
Už od května 1604 plánovala skupina spiklenců převrat v Anglii. Takzvané Spiknutí střelného prachu mělo za cíl dostat na trůn princeznu Alžbětu a zbavit se krále Jakuba I. Atentát se ale nakonec nezdařil, všichni rebelanti byli popraveni.
V bitvě u Nikopole v září 1396 střetli osmanští Turci s křižáckým vojskem. Do boje zasáhl i Zikmund, který se musel zachránit útěkem po Dunaji do Černého moře, odkud se dostal do Konstantinopole a pak oklikou před Dubrovník domů.
V září 1483 se odehrála druhá pražská defenestrace. Zdejší obyvatelstvo si vynutilo změnu ve správě, když podobně jako za časů dědů vyházelo neoblíbené konšely z oken jejich radnic.
