5.11. 1605 Spiknutí střelného prachu

Už od května 1604 plánovala skupina spiklenců převrat v Anglii. Takzvané Spiknutí střelného prachu mělo za cíl dostat na trůn princeznu Alžbětu a zbavit se krále Jakuba I. Atentát se ale nakonec nezdařil, všichni rebelanti byli popraveni.

Spiknutí střelného prachu mělo poměrně pevné základy. I když podle některých historiků existuje podezření, že se jednalo o řízenou akci některých vládních úředníků, jež měla umožnit ještě rázněji se vypořádat s katolíky. Plánovalo se od května 1604 v čele s Robertem Gatesbym, kterého podporovali bohatí šlechtici z katolických rodin.

Cílem konspirace mělo být vyhození sněmovny do povětří. Předpokládalo se přitom, že zasedání Parlamentu bude přítomen i král, po jehož smrti usedne na trůn princezna Alžběta. Vše se mělo odehrát 5. listopadu 1605 v době během zahajování schůze parlamentu. Spiklenci chtěli navíc unést královy děti, které se jednání neúčastnili. Jejich cílem bylo vyvolání povstání v Midlands.

Plán spiklenců se ale podařilo včas odtajnit. Někteří z atentátníků totiž varovali své katolické známé, aby nechodili na jednání parlamentu. A tak se v noci 4. listopadu začalo prohledávat podzemí Sněmovny lordů. Guy Fawkes tam hlídal hranici dřeva poblíž dvaceti sudů, bylo jasné, co s kumpány plánuje. Měl navíc u sebe hodiny, doutnák a ledkový papír.

Soudní proces se spiklenci započal v lednu 1606 a výsledek byl předem jasný. Všichni byli popraveni.

„Celá akce vykazuje prvky velmi nedomyšleného, amatérského podniku, jehož odhalení však přivedlo na popraviště představeného jezuitského řádu v Anglii Henryho Garneta. Jezuité nadto byli vyzváni, aby opustili ostrov a všichni poddaní museli skládat nové přísahy věrnosti, v nichž výslovně odříkali římského biskupa,“ píší Drahomír Suchánek a Václav Drška v knize Církevní dějiny – novověk.

Tento požadavek ale vyvolal u mnohých nevoli, protože závazek překračoval politickou, státní rovinu a zasahoval do sféry osobní víry a svědomí. Na druhé straně Jakub I. toleroval kryptokatolictví u všech, kteří se podvolili a vyhýbal se masakrům. Někteří ale smrti neunikli.

„V 16. století bylo v Tyburnu oběšeno, vláčeno a rozčtvrceno celkem 105 katolických mučedníků a v roce 1606 byl k témuž osudu odsouzen Guy Fawkes a jeho spoluspiklenci ze Spiknutí střelného prachu,“ píše Lewin Lyons v knize Historie trestu: justiční tresty od dávných dob po současnost.

Zdroje: Lewin Lyons, Historie trestu: justiční tresty od dávných dob po současnost, Drahomír Suchánek a Václav Drška, Církevní dějiny – novověk, www.wikipedia.org