V letošním roce oslaví značka C.Scope 35 let trvání společnosti. Pro všechny hledače tak od začátku léta chystáme spoustu překvapení a zajímavých akcí. Nebudu předem vše prozrazovat, ale myslím si, že se do konce roku máte ještě na co těšit. V článku najdete kousek historie značky a promo akci detektoru kovů CS3MX, která bude trvat od 20.6.2011 do 26.6.2011. Objednávky detektoru po tomto datu budou již za normální tj. běžnou cenu.
Heinrich Schliemann nebyl zrovna nejrespektovanější archeologem své doby, přesto byl slavný. Nebyl ani nejnadanější. Zřídkakdy používal správné archeologické postupy při vykopávkách a byl proto často kritizován pozdními archeology. Nepatřil ani k těm nejzásadovějším ve své profesi, což dokládá potvrzení jeho ilegálního pašování nedocenitelné historické poklady z Turecka.
Přesto hodně z nás doufá, že stejně jako Homér přivedl Schliemanna k branám Troje, i nás mohou zdánlivé báje v naší historii přiblížit k sídlům Sáma nebo Marobuda.....
Když čtu na serveru lovců pokladů o tom, kterak kdy který šťastný (a pošetilý) nálezce něco odnesl do muzea, mrazí mne. To mohl tu památku rovnou nechat zakopanou v zemi. Tam ji - na rozdíl od depozitáře - může někdo najít. Jedinou nadějí k tomu, aby byla viděna, pro památku v depozitáři totiž zbývá možnost, že onu věc kustodi ukradnou a prodají.
Kněžna Eleonora Amálie von Schwarzenberg se narodila 20. června 1682 v Mělníku jako v pořadí třinácté a zároveň poslední dítě Ferdinanda Augusta Lobkowitzce, barokního šlechtice. V roce 1810 se stala vychovatelkou potomků své zesnulé švagrové Pavlíny ze Schwarzenbergu. O šest let později však umírá i její sestra Marie Karolína a Eleonora přebírá výchovu i jejich dětí
Chtěl bych Vám alespoň stručně a za pomoci několika historických dokumentů představit osobu dnes již neznámou a dávno zapomenutou, která však ve své době pro archeologii Slovenska mnoho vykonala, vrchního četnického strážmistra Josefa Němce.
Krátký rozhovor s jednou z nejzajímavějších hledačskou osobností na Britských ostrovech. Bývalý člen skupiny Rolling Stones, který spolupracuje s C.Scope na vývoji detektorů a také hledač, který hledání dokonale propadl, zde mluví o svém vztahu k hledání a také o projektu zveřejňování odevzdaných nálezů. Jako malou perličku si můžete také přečíst vyjádření britského ministra kultury Davida Lammyho.
Mezi panovníky v katalogu mincí brzy přibude i Karel VI, proto je vhodné připomenout si aspoň v krátkosti jeho životní etapu. Pod textem naleznete i mincovní značky se jmény mincmistrů.
Cestu do Francie podnikl Karel IV. až v závěru svého života. Doprovázel ho jeho starší syn Václav, neboť jednou z otázek, kterou chtěl s Karlem V. na setkání řešit, bylo nástupnictví v Polsku a Uhrách. Dalším důvodem této cesty se stala hrozba církevního rozkolu po návratu papeže Řehoře XI. do Říma.
Začalo to velmi špatně – rozbité auto, všechna pole osetá a totální absťák po hledání. Tak padlo rozhodnutí, že pojedeme autobusem do nedaleké vesnice a projdeme se s detíkem po lese domů.
František Xaver Franc byl amatér, který doslova změnil archeologii. I když nikdy nevystudoval žádnou vyšší školu ani universitu, jeho práce je objevná i po více jak 100 letech.