Jak se Karel IV. do Francie vydal…

Proč Karel IV. navštívil Paříž? Jaké bylo menu během jeho pobytu? Jaká byla celková bilance královských výdajů a kdo dostal nejdražší dary?

Cestu do Francie podnikl Karel IV. až v závěru svého života. Doprovázel ho jeho starší syn Václav, neboť jednou z otázek, kterou chtěl s Karlem V. na setkání řešit, bylo nástupnictví v Polsku a Uhrách. Dalším důvodem této cesty se stala hrozba církevního rozkolu po návratu papeže Řehoře XI. do Říma.

O Karlově záměru navštívit Francii věděla již papežská kurie v roce 1377. Nuncius Galehard (biskup ze Spoleta) dostal za úkol naléhat na císaře, aby spolu s francouzským králem účinně posílili jeho postavení v Itálii. Karel VI. ale zůstávala vůči papeži neustále ve střehu. Oba se vzájemně potřebovali, oba si však úzkostlivě chránili mocenské a prestižní zájmy svých sfér.

 V posledních letech bral císař na cesty syna Václava IV. hodně často. Existuje domněnka, že tentokrát k tomu měl obzvlášť důvod než pouhé zaškolení ve vysoké politice. Václav IV. přijíždí do Francie jako zvolený římský král, a proto přijetí Karlem V. Moudrým znamenalo další uznání jeho legitimity. Nebylo také na škodu osobně poznat vlivné členy širší královské rodiny, nehledě na příbuzenské svazky, jež v případě zestárlého císaře měly sentimentální nádech. Z téhož důvodu poněkud překvapuje, že císaře nedoprovázela jeho korunovaná choť Alžběta (Eliška) Pomořanská. Poslední z císařových manželek cestovala velmi ráda, účastnila se korunovační jízdy do Itálie v roce 1368, dvakrát navštívila Cáchy, poznala Kolín, Koblenz, Lübeck, sama dokonce zajela do Magdeburku a Dortmundu. Zda císařovna zůstala v Tangermünde s poukazem na chatrné zdraví v srpnu narozeného syna Jindřicha, který také v následujícím roce zemřel, se lze jen dohadovat.

A jak setkání dopadlo? Polská koruna měla připadnout Zikmundovi, ale pozdější poměry se vyvinuly jinak. Zikmund v roce 1387 neusedl na trůn polský, ale uherský. Nakonec ani problém s přesídlením papeže nebyl vyřešen zrovna nejlépe. Urban VI. sice sídlil v Římě, ale francouzští kardinálové zvolili vzdoropapeže a ten setrvával v Avignonu. Toto rozštěpení neboli schisma papežského úřadu ukončil až později Zikmund.

Jak vypadal jídelní lístek během pařížských hostin

Menu hostin ve Velkém sále pařížského Paláce Cité ve dnech 5. a 6. ledna 1378, které zachovaly dvě verze Paměti o návštěvě císaře Karla IV. ve Francii, jsou významná nejen svými historickými okolnostmi, ale i sama o sobě, jako jediné doklady Tailleventova kulinářského umění. Jídelní lístky byly nejspíše předem konzultovány s kuchařem, nebo jiným služebníkem císařova doprovodu. Hlavní slovo ovšem měl sám král Karel V., jenž pro slavnostní oběd na svátek Tří králů původně stanovil čtyři chody o 40 párech jídel s ohledem na císařův zdravotní stav, však zrušil jeden chod, takže se podávalo 30 párů jídel. Více se v relaci o menu nepraví, pouze se dovídáme, že bylo „podáváno nesmírně mnoho jídel“.

Menu oběda podávaného 5. ledna 1378 Karlem V.
PRVNÍ CHOD
Polévka na německý způsob s mandlemi… zajíc na černo…malé paštiky…hovězí maso
DRUHÝ CHOD
Pečené na více způsobů…žlutá omáčka…čerstvé mandlové mléko…norské pirožky a lombardské koláče
MEZICHOD
Kančí ocásek
TŘETÍ CHOD
Růžová polévka a polévka „tieulle…housata a tuční kapouni s žampiony a drůbeží omáčkou…pšeničná kaše s vejci a zvěřina
MEZICHOD
Slepice do zlatova vypečené…zelené a žluté (omáčky)…masové knedlíčky

Menu večeře podávané 5. ledna 1378 Karlem V.
PRVNÍ CHOD
Slabý vývar z kančího masa…bílá polévka s vejci…ragú s králíky a říční house…omáčka v misce z chlebové kůrky
DRUHÝ CHOD
Pečené na více způsobů…pečivo s masovou náplní z králíků a tučných kapounů…tvarované drobné pečivo…mořský okoun s bílou a zelenou omáčkou
TŘETÍ CHOD
Zelené a žluté palačinky…sladké koláče a drobné pečivo…jemná zelená omáčka… a housátka v kořeněné omáčce tzv. šalše (nebyl žádný mezichod)
NAKONEC
Ořechy, slazené hruška a zelená jablka…pamlsky a pokroutky za zvuku hudby a zpěvu

Tříkrálové menu banketu na počest císaře Karla IV.
PRVNÍ CHOD
Pórková polévka a hrachová kaše…nasolené husy…hovězí a skopové na různé způsoby…ragú z ústřic…úhoř a kapouni a ragú z pernaté zvěře
DRUHÝ CHOD
Různé druhy pečení…pečení cejni…hřbety z lososa…drobné tvarované pečivo…omáčka…a byly podávány mořské ryby na různé způsoby
ZRUŠENÝ TŘETÍ CHOD
Ryba s nakyslou omáčkou…kapoun se žlutou omáčkou…úhoři „na ruby“ podle přání…plněné fíky…do zlatova upečení králíci…omáčka tří barev – bílá, modrá, rudá…smažené placičky plněné masem
TŘETÍ CHOD
Nadívaní, do zlatova upečení králíci a ragú…mléčná krusta…růžová omáčka…sladké koláče se šodó…mandlové mléko…upečení netuční kapouni s omáčkou á la dodine…parmské koláče…kořeněné cukroví…rybí želé…nadívaná skopová plec a masové závitky…

Celková bilance výdajů z královské pokladny

Abychom se vyhnuli výčtu několika desítek drahocenností, uvádím pouze celkové obnosy. Dary v nejvyšší hodnotě 59 86 franků neobdržel císař, ale jeho syn Václav IV., což bylo zřejmě dáno ohledy na příští význam dědice římského a českého trůnu. Nelze také zapomínat, že některé dary mohly vyhlížet bez ohledu na jejich skutečnou hodnotu a prestižním postavením obdarovaného stírala. Z tohoto hlediska je asi třeba posuzovat nominální hodnotu výši darů pro vévody Albrechta a Jindřicha VIII., které bychom očekávali v opačném poměru. Hodně překvapivé je, že mezi obdarovanými nefiguruje císařův nevlastní bratr Václav, jinak vévoda brabantského, lucemburského a limburského.

Václav IV. (římský král) ………………………………..5 966 fr
Karel IV. (římský císař)…………………………………5 528 fr
Jindřich VIII. (vévoda brežský)…………………….…1 653 fr, 2 sous
Albrecht (vévoda sasko – lünenburský)…………….1 547 fr, 12 sous
Petr z Vartemberka (nejvyšší hofmistr)……………..1 058 fr, 2 sous
Těma z Koldic (mistr císařské komory)…………….1 045 fr, 10 sous
Mikuláš z Riesengurgu (pronotář)……………..…….746 fr, 10 sous
Václav I. (vévoda opavský)…………………………….616 fr, 8 sous
Jan I. z Leuchtenbergu (saský lantkrabě)…………..408 fr
Jindřich Soerbom (biskup warmijský)……………….210 fr

Celkem …………………………………………………………19 052 fr, 4 sous

Celková bilance cesty
Výdaje za ubytování, stravu a doprovod ………………………………………………… 32 262 fr
Taxy a odměny pro císařskou kancelář Karla IV. …………………………………….....1 647 fr
Peněžní odměny služebnictvu Karla IV. ………………………………………………………420 fr
Dary pro Karla IV. ………………………………………………………………..……………5 528 fr
Dary pro Václava IV……………………………………………………………………………5 966 fr
Dary pro jmenovitě uvedené členy doprovodu……………………………………………7 312 fr
Dary pro nejmenované členy doprovodu………………………………………..2 763 fr, 6 sous 3 den

Celkem…………………………………………………………………….55 888 fr, 6 sous, 3 den

Pro srovnání nám poslouží rozpis výdajů královské pokladny Karla V. od počátku dubna 1368 do konce července roku následujícího. Z celkové sumy 405 619 franků připadlo 248 630 fr (61%) na válku s Anglií, 70 000 franků na svatbu vévody burgundského, 51 339 franků na jiné diplomaticko – alianční akce, 14 000 franků na stavbu donjonu ve Vincennes, výdaje spojené s narozeninami a křtem dauphina Karla činily 7 000 franků a zbytek tvořily poměrně malé částky na almužny a podpory dvorních umělců. Můžeme tedy konstatovat, že náklady na návštěvu císaře Karla IV. v Paříži na přelomu let 1377 – 1378 dosáhly i na francouzské poměry mimořádné výše.

ŠMAHEL, F.: Cesta Karla IV. do Francie
ŠOHOROVA, G.: České země v evropských dějinách
www.sweb.cz