Nejnovější průzkum historické lokality v Cornwallu, která je spojována s legendami o králi Artušovi, je ve skutečnosti o 4000 let starší, než se dosud myslelo. Podle vládní památkové instituce Historic England jsou nálezy z vykopávek „Síně krále Artuše“ na Bodmin Moor prvními, které potvrzují pravěkou historii místa.
Který z Čechů by neznal Jakuba Krčína, bezesporu nejslavnějšího rybníkáře všech dob. Ačkoliv pocházel z měšťanského rodu, svou vrozenou inteligencí, nezlomnou pílí a schopnostmi se v průběhu svého života vyšvihl mezi nejvyšší společenskou elitu své doby.
Pozoruhodný objev se opět podařil brněnským archeologům. Odkryli kompletní základy Mendelova skleníku, ve kterém tento vědec prováděl experimenty s křížením rostlin. Skleník v polovině devatenáctého století zničila bouře.
Tento článek je mým vlastním protestem proti tomu, co se nyní děje na našem největším oppidu Závist. Celý záměr je pro mě naprosto nepochopitelný a z mého pohledu je to ukázka toho, jak „dobré“ úmysly dokáží zcela zničit to, čemu se říká "duch místa".
Bylo známé jako Neapolis. Dnes už ale toto starověké římské město neexistuje. Před zhruba 1700 let ho zničila vlna tsunami. Jeho pozůstatky našli archeologové před čtyřmi lety.
Scény z hororového románu hřbitov zvířátek připomíná nález z Mutěnic na Hodonínsku. Archeologové tam objevili pozůstatky psů i štěňat. Jámy se nachází stranou od vesnice.
V místě archeologického naleziště Tossal de Baltarga v Katalánských Pyrenejích byl objeven římský pečetní prsten s drahokamem a rytinou Achilla, držícího jím zabitou amazonskou královnu Penthesileu. Podle nedávno zveřejněné studie magazínu European Journal of Archaeology jsou prsten spolu s dalšími nálezy důkazem, že pro Římany byly vysokohorské oblasti mnohem důležitější, než se dříve myslelo.
Vzácné keltské mince a část budovy z období Římské říše vykopali archeologové v areálu zrekonstruovaného Bratislavského hradu. Potvrdili tak, že hlavní město bylo významným centrem moci i v antice.
Vykopávky pohřebiště ve starořímském městě Boutae na jihovýchodě Francie odhalily bohatě vybavené germánské hroby z období mezi druhou polovinou 5. století a druhou polovinou století 7. Výzkum naznačuje, že v Porýní žila stabilní burgundská populace již v roce 443.
Stačila silná bouře a speleologové měli plné ruce práce. Před čtrnácti lety se totiž propadlo nádvoří zámku v Mikulově. Odborníci následně zjistili, že tudy vede jeskyně až pod samotný zámek.