Libice no.8

Když jsme Libici dělali poprvé, určitě by nás nenapadlo, že se tady potkáme osmkrát. Ale i když nalezené předměty jsou stále menší a menší... pořád to má smysl.

Pokud jste na Libici nikdy nebyli, je to vlastně takové jedno pole, kde v jeho horní části stojí nové zídky označující místo, kde stály základy původního kostela. Vždycky jsem si myslel, že se jednalo o blatné hradiště, ale z toho mě letos vyvedl Honza. Bláto sem přišlo až s malou dobou ledovou v 16. století. Okolní krajina je kouzelná a místo v sobě má spoustu romantiky... jako kdyby jste se ocitli třeba v Řekotočí. Pokud to tak nevidíte, Vaše chyba, asi nejste vychodočeský patriot jako já .

Letošní rok byl hledací den pouze jeden. Původní srpnový termín se musel zrušit, jelikož na poli stálo ještě obilí a v tom se hledá dost blbě. Na druhou stranu, díky tomu jsme měli pole doslova jako mlat. Nikdy se v takto skvěle připravené půdě Libice nedělala. Asi proto se i tahaly neskutečně malé kousky, slitečky s velikostí 1mm.. jednotlivé broky atd. Celkem se našlo 202 artefaktů, které se pytlíkovaly, což je docela slušné. I když tedy nepadl žádný zlatý prsten atd., našla se řada krásných věcí. Pro počtáře, agček by mělo být letos 17, denárů 0... každopádně jsme znovu rozšířili počet zde nalezených mincí. V současnosti je tak z Libice nejucelenější přehled nalezených mincí v Čechách.

Sešli jsme se v pátek, tentokrát se spalo v Poděbradech v Penzionu na Hrázi. Mohu ji jenom doporučit, jak ubytování, tak kuchyň. Večer jsme strávili u plzně a postřižin. Bylo to fajn a tradičně jsem končili, až když se na stolech začaly objevovat ježci. Probíraly se další podzimní akce, svatební přípravy některých borců z té naší partičky atd. Evidentně bude příští jaro plné životních událostí .

V sobotu v devět byl sraz na hradišti. Dorazilo nás tuším celkem 18náct, ale Mambo si zrovna moc nezahledal. Po 30 minutách zjistil, že mu nějaký šikovný ukrajinec opaluje střechu na krámě a tak mazal zpátky do Boule zachránit rodinné sídlo. Zbylé osazenstvo pokračovalo v detekci a nálezy pomalu přibývaly.

Našel se zase kousek zlata a také několik zlacených kování, bronzová jehlice co dal Tacudek a také krásná kameňácká (eneolitická) sekera, kterou našel Melda. Ta nejenom, že byla takřka celá, ale byla ještě krásně ostrá. Jelikož se hledalo jenom jeden den, oběd jsme vyřešili grilovačkou přímo na lokalitě a Magor přivezl ještě hromadu řízků, kterou nám připravila jeho paní, za což jí všichni posíláme veliké poděkování . Po obědě se dělala druhá strana, kde zrovna mě to moc nepadalo. Naštěstí to zachránili jiní a třeba Cobra dal hezkou zaušnici. Kolem páté jsme toho ale tak nějak měli dost a šlo se balit.

Dělali jsme tohle pole až osmkrát a tak příští rok budeme pokračovat na novém místě. Na Libici se ještě určitě vrátíme, ale určitě ne příští rok. I když žádné místo nejde opravdu dokonale prochodit, tohle pole je už odbarvené opravdu více než slušně.