Libice no7

Mára: V pátek okolo 17:00 h vyrážíme se Strážcem směr Libice. Yetimu se trochu blokuje kolo nebo čího čerta. Vypadá to, jako bych za sebou táhnul nějakou plechovku. Křema mě ale uklidňuje, že když to klepe, tak to tam je a není se čeho bát.
 
Pilot: Zatraceně, jedeme na dva dny a já mám plné auto krámů. Táhnu s sebou gril, stoleček, uhlí a pár dalších věcí, bez kterých se muž po čtyřicítce prostě neobejde. Při příjezdu Elmary se seběhne asi 10 přechytralých podprůměrných automechaniků a každý má svou diagnózu příčiny chrastění. Můj názor je, že nic nechrastí věčně a jdu na pivo.
 
Mára: Večer probíhá v tradičním duchu vyprávění příběhů z uplynulého léta a o blížícím se Mistrovi. Angličan a Lepidlář dávají zápisné a 12° Plzeň dělá svoje. Debata dostává docela spád a jenom je těžké, se shodnout, kdo je horší zda populisté nebo sluníčkáři... Politika už dorazila i mezi hledající lid, kde jsou ty časy, kdy jsme probírali jenom to, co se kde podařilo vykopat. Spát se jde ve čtyři ráno a v půl desáté je sraz na Libici.
 
Pilot: Večer se inteligenční koeficient přítomných plynule mění podle množství vypitého piva. V jednu chvíli dochází k pokusu založit antiuprchlickou domobranu jižní Moravy. Pokus byl neúspěšný, neboť naše parta se skládá převážně z pacifistů, notorických ulejváku, tlustých lidí a invalidů. Problém držet zároveň zbraň, moč a otevřená víčka se ukazuje jako neřešitelný. Opět sedmý rok po sobě končíme v podniku jménem Jáma. Ve 4 hodiny nám začíná váznout komunikace, a tak jdeme na pár hodin spát.

Mára: Rána jsou zde krutá, ale nakonec jsme na hradisku všichni, včetně Honzy, včas. Rosničkáři hlásili pod mrakem, ale během chvilky začne slunce doslova žhnout. Nevzal jsem si kloubouček, a tak večer připomínám původní obyvatele USA... Pilot taky, jenomže ještě nějak opuchnul. Nálezů je ale relativně dost a padá hodně zlacených věcí. Ageček je ale pomálu. Denáru dvě půlky.

Pilot: Sakra, ta tupá bolest v zátylku mi tlačí hlavu k zemi. Z druhého signálu vyndavám ½ denáru, jo dneska to padá. Další dvě hodiny nemám ani prd. Jdu raději roztopit gril.

Půlka denáru

Drobných stříbrných mincí se našlo ke dvaceti kusům.
 
Mára: V poledne grilujeme, naštěstí Magor přivezl mísu řízků, jelikož Pilotovy JIP klobásky se při grilování dost zmenšovaly. Po obědě přijíždí také policie. Nějaký uvědomělý občan nahlásil naši akci. Policii jde ale pouze o auta, v kterých je zázemí akce. Třicet hledačů na národní kulturní památce jim nevadí. Honza to lakonicky komentuje: “Ani je nezajímalo, zda jsem archeolog!”

Pilot: Nechce mi to hořet a dvace lidí na mě čučí, jak do toho foukám. Jejich chytré sarkastické rady taky zrovna nepomáhají. Požívám podpalovač, gril smrdí jako kaučuk v plamenech a podobně i kouří. Nakonec se vše podaří a levné klobásky „Echt Bavoriš“ od agenta Babiše se krásně pečou. Škoda, že mají takovou divnou barvu a po deseti vteřinách po sundání z grilu se prudce smrsknou na poloviční velikost. Musí se jíst rychle.
Po policejní intervenci si jdu přeparkovat auto. Při kontrole dokladů vytahuji pro odlehčení situace techničák od mé věrné buginy Emu. Nikoho to nepobaví, a tak raději mažu pryč ze zákazu. Po obědě padají 2 echt věci, Blackjoe dává krásné kování (zlaceného ptáčka) a Magor zlacenou kaptorgu.

Kaptorga

Silně zlacený zlatý ptáček

Grilování na Libici

JIP klobásky

Mára: Sobotní večer je ve znamení místní kapely “Ty, co hráli na Silvestra”. Se Žabákem si občas některé kousky pobrukujeme... Křemílek trpí jako zvíře a obviňuje nás, že kdyby jsme to nedělali, už by produkce skončila. Spát jdeme o dost dřív, není ani jedna hodina. Holt nevydržíme to, co dříve.

Pilot: Kapela je příšerná a já jevím známky značného fyzického rozkladu. Jdu si v 9 na chvilku odpočinout a nečekaně se probouzím až ráno. Zatracené stáří, už je to prostě tady.

Mára: V neděli se dělá zadní část, kde většinou nic moc nebylo. Alex ale dává naprosto neskutečnou věc... pravděpodobně část relikviáře. Jsme tady už po tolikáte a padne taková věc, prostě neskutečné! Navíc padají i Agčka, tedy ne všem, ale počet roste. Já to v poledne balím a vyrážím se Stražcem do Práglu umýt auto, abych to mohl hodit do správkárny.

Pilot: Jako tradičně z prvního signálku bronzová ozdůbka a pak 3 hodiny prd... Pár slitků, plíšků a ikonická řada šesti brokospodků v řadě za sebou. Joska vedle ně má čtyři Agéčka, Křemílek taky. Odine, ty na mě dneska teda se...š.

Mára: PS: Ze strašného mlácení Yetiho původně diagnostikovaného jako rozpadlá brzdová destička, vadné ložisko kola a pod. se vyklubal velký kámen zapadlý mezi destičkou a kotoučem. To jenom tak pro náš technický tým.

Zlacené klobočky se zatím ne úplně vyjasněnou funkcí. Letos těch "žlutých" kousků padlo hodně.

Pravděpodobně nejkrásnější letošní nález. Teoreticky je možné, že se jedná o část relikviáře. Provední zlatnické práce je opravdu velice krásné.

Zlaceným "sloupkem" zdobeným modrými kamenny prochází železný střed. Je zde tak možnost spekulovat, jak mohl vypadat pohled na celý předmět.

Starý Maďar na Libici

Padla také sponka po germánech.

"Běžnější" nálezy na Libici... stilus, hlavička jehlice, přeslen, brož...
 
Letošní Libice se zúčastnili: Honza a Petra Maříkovi, Dědula, Strážce, Křemílek, Žabák, Angličan, Mambo61, Magor, Lepidlář, Blackjoe, Witt, Melda, Iron Mask, Harymar, Milka,  Alex, Joska26,  Pilotk a Elmara

Text: Pilotk a Elmara, Foto Melda a Honza