Depůtek

Ačkoliv jsem Jílovák, místní muzeum zlata nemělo dlouho žádného spolupracujícího archeologa. To se letos na jaře změnilo a tak se podařilo domluvit řadu akcí v okolních luzích a hájích. Dnes proběhla první akce a na to, jak nám to šlo, se můžete podívat níže.

Elmara: Šly se hledat zbytky tvrze v Teletíně a jelikož má letos tato malebná víska letos výročí 635 let, případné nálezy by měly obohatit výstavu právě k této události. Sraz byl ráno v 9:00 u pomníčku padlých vojáků a nakonec to všichni dali, i když tedy Dědula čekal u rybníčku a Endler si udělal výlet do jakéhosi teletníku v Krňanech. Honza (Archeolog) nám ještě stihnul ukázat gotický špejchar, který zdobí jednu místní usedlost a vyrazilo se na kopec.

Pilot: Opět připomínám nutnost zakoupit pro účastníky akcí služební globus Středočeského kraje. Půlka členů zabloudí už cestou na WC ve vlastním bytě.

Na kraji lesa

Elmara: Les byl bohužel dost zarostlý a chvílemi byl problém kam vlastně sondu položit. Hned v úvodu nás ale navnadil Endy, který jako svojí první barvu vykopal stříbrnou RU korunu. Pomalu jsme se posunovali k místům, kde měla být tvrz a cestou posbírali pár větších želez, většinou podkovy. Už to vypadalo, že dopoledne proběhne docela v klidu, když začal Pilot na celý les křičet: “Mám denár”. Asi během jedné minuty jsme se seběhli a koukali na krásného Vratislava II. Pilot projel díru a další signál. Tahal jednu minci za druhou a dohromady jich bylo 7. Jelikož dalších 6 mincí bylo dost silně zoxidovaných, nikdo si ničeho nevšiml. Až při dalším zkoumání najednou koukáme, že jedna z mincí je halířek Salzburského arcibiskupství. I další agečka byly podstatně mladší než denárek.

Pilot: No jo, tak se mi ten denárovej depot smrsknul v depot mladého numismatika, ale co, stejně jsem machroval. Prostě když je někdo borec, tak je škoda na to neupozornit.

Pilotův depůtek

Elmara: No, chvíli jsme se dohadovali jak nález interpretovat, ale pak se šlo dál. Chodili jsme plochu tvrze a přibývali další želízka. Honza pak ještě našel v jedné díře části zdiva a také kámen patřící do podlahy. Po zralé úvaze jsme se rozhodli, že odpoledne zkusíme ještě jednu lokalitu a to jedno malé neznámé hradišťátko, o kterém je velice málo informací a také chybí přesná lokalizace.

Pilot: Ti, co měli svou agčkovou ligu, chtěli zůstat, ale ten většinový plebs, co měl jenom hřebíky, klíšťata a propocená trička chtěl najít tučnější lokalitu.

Tvrz dala takřka jenom železo

Elmara:Prozkoumali jsme mapy a vyrazili. Cesta, kterou jsme zvolili byla šílená, podvozky aut drhly, lak se loupal o větve, ale nakonec jsme to dali.

Pilot: Chytil jsem 3x vanou a jednou prahem, odlehčujeme vůz-vyhodili jsme Strážce ať ťape po svých.

Hloubáme nad nefungujícími telefony kudy dál

Elmara: Vylezli jsme z aut a zjistili, že v údolíčku není žádná síť. Mapu nikdo neměl a tak se začal směr určovat podle slunce. Naše parta skautíků nakonec zvolila směr a šlo se. Cestou úzkým údolím nás čekaly dva brody a my pořád koukali kudy nahoru. Nakonec se nedalo nic dělat a vyrazili jsme do naprosto šíleného krpálu.

Přechody přes vodu byly romantické. Mambo pro pořízení záběru hodně zariskoval nákup nové zrcadlovky

Když parta invalidních důchodců překonává potůček :)

Pilot: No Endy to raději pod kopcem otočil a vyrazil na fotbal, Litr simuloval průjem a ukryl se v korytu potoka. Mambo začal hlasitě naříkat a Dědula vypouštěl samá hřejivá, optimistická slova.

Elmara: Pomalu jsme šplhali nahoru a občas, pokud nebyl svah tak brutální, jsme zkoušeli hledat. Nálezů bylo tedy opravdu pomálu, ale spousty nalámaného kamene nás udržovali lehce napjaté, že by to jako mohlo být klidně ono. Když už jsme se vydrápali takřka na kótu koukáme a ona tam chalupa jako hrad. Jak se tam ti lidé proboha dostávají, obejdeme barák a tam zaparkovaná modrá Fábie.

Pilot: Škoda, že jsem v půli kopce zapomněl lopatku a přišel jsem na to až nahoře. Jsem v depresi a vracím se do údolí. Nemůžu se zbavit dojmu, že mi to někteří účastníci akce přejí. Mambo nachází na kótě smeťák s rozbitou záchodovou mísou. Pořád naříká.

Elmara: Bylo jasné, že domnělá panenská lokalita už tak úplně panna není. Došplhali jsme kopec a začali chodit plošinku. Nakonec jsme došli na kraj lesa a koukáme, pod mírným svahem louka. Nějaká povědomá.... no bylo to místo odkud jsme před třemi hodinami odjeli, Teletínská tvrz.

Pilot: Mít služební globus, tak by se to nestalo. Pláčeme všichni.

Elmara: V tu chvíli se některým členům sdružení zaleskli v očích i slzy :) Udělali jsme takový hezký tříhodinový kroužek. No nahoře nebylo nic, kamení si tam chodí lámat místní vesničané asi celá staletí. Nezbylo než se vydat dolu. Nahoru to šlo blbě, ale sestup byl asi ještě horší.

Vrcholová fotografie, chybí pouze Honza, který fotí a Litrfree, který umřel někde uprostřed kopce :). Orosila se i čočka foťase :)

Pilot: Jedinej, kdo hodil záda cestou dolů byl Elmara. Bohužel se nám tu živou sněhovou kouli nepodařilo vyfotit.

Elmara: Nakonec to ale dali všichni takřka ve zdraví a po hodince jsme doklopýtali k autům. Navíc jsme přišli na to, že na asfalt se dá dostat asi 200 metrovou zkratkou a tak odpadlo i obrušování podvozků.

Pilot: Nechci to pořád opakovat , ale mít sebou ten globus …….

Elmara: Vyrazili jsme do Borku na pozdní oběd nebo brzkou večeři probrat nálezy a taky se trochu dát dohromady.

Pilot: Dát se u piva dohromady? Půlka lidí mohla jet z fleku na týden do lázní a tý druhý půlce by ani ty lázně nepomohly.

Závěrečná diskuze nad nálezy

Elmara: Samozřejmě se probíral hlavně zvláštní depůtek. Moje teorie je, že se jednalo o část nějaké místní mincovní sbírky, kterou si v lesíku dělily členové SS, kteří zde za války pobývali a nějakému Kurtovi jeho podíl vypadnul s děravé kapsy.

Byl to super den, ozdobený na naše poměry polabských hledačů nebývalým sportovním výkonem. Příště jdeme na jednu rovinou lokaci, tak to bude asi bez cepínů.

Texty: Pilot a Elmara, Foto Mambo a Jan Kutil. Akce se dále zůčastnili Tacud, Litrfree, Endy, Honza, Dědula Melda,Stražce a Safety.