Na Orlíku

Jak to viděl Elmara

V pátek večer jsme vyrazili směrem Vysočina. Nutno podotknout, že se to neobešlo bez značného zpoždění, tedy zejména z mojí strany. Slíbil jsem totiž naší babičce, že ji ještě stihnu odvézt do Velvar, což se v pátek odpoledne ukázalo jako velice špatný nápad. Nejdříve hodinka čekání u letiště, následně proplétání se cestičkami kolem Kralup a po cca 1,5h jsem vysadil Lenku ve Velvarech a hurá zpět do Prahy. Chtíc se vyhnout nejhoršímu kolem letiště, tak jsem zůstal 40 minut na Jižní spojce. No chlapci zatím čekali na 30 km u pumpy a trochu se nudili.

Po tom, co jsem dorazil na pumpu a slíznul to za pozdní příjezd, jsme vyrazili dál. Pilot nám všem chtěl ukázat ,že kdyby měl obě ruce, mohl by klidně vystřídat Fetla u RedBullu. Stíhací jízda to byla opravdu pekelná. Asi po hodině jsme byli na místě a osobně jsem chvíli děkoval bohu, že jsem jízdu přežil, ale pak nás zima zahnala do místní hospody. Ta byla plná myslivců, ale hlavně tam na nás čekal archeolog pan Dr. Jan Frolík. Vzhledem k tomu, že jsme se neznali, pominu-li tedy nějaké náhodné setkání na Ústavu, jsme se standardně začali očichávat. Probírala se lokalita a my zjistili, že nás Honza Mařík vychválil jako zdatnou partu kopáčů, takže bylo záhodno v sobotu něco předvést. Věrni tradici jsme ale v restauraci zůstali až do doby, kdy na všech okolních stolech byly již ježci. Nakonec se paní hospodské podařilo nás vystrnadit a tak se šlo cca v 01:00 h spát.

Sobotní ráno slibovalo poměrně hezké počasí. Díky tomu, že Alex se svojí Moravskou sekcí dorazil už někdy v půl sedmé ráno, se nám nepodařilo tradičně zaspat a kupodivu jsme vyjeli o půl hodiny dříve než bylo domluveno. Marně se snažím vzpomenout, kdy se nám to v posledních pár letech podařilo. Po nezbytné zastávce na místní benzínové pumpě (káva, cigarety, toalety atd.) jsme konečně dorazili na lokalitu. Na místě nás čekal druhý archeolog Bohouš Dragoun, ze kterého se vyklubal stejný pohodář jako Honza, takže bylo jasné, že tuhle akci si všichni užijeme, ať už se něco najde nebo ne.

Bohouš nás zavedl na plochu, kterou chtěl prohledat a my začali vykazovat. Rychle začaly přibývat dobové nálezy a šlo především o militárie jako jsou kušové šipky. Kluci archeologický běhali po svahu a zaměřovali jednotlivé cíle. Honza večer Pilotovi říkal, že podle GPS má dnes naběháno takřka 13 km. I když nepadala vyložená “erka”, i tak bylo cílů opravdu hodně a když nás začal Bohouš nahánět k obědu, bylo naplněno již cca 120 pytlíků.

Oběd byl skvělý, vedle dobové pece Bohouš rozdělal ohniště a na něm ohřál polívku a guláš. Na závěr jsem se ještě dorazili domácím štrůdlem a buchtama plněnýma marmeládou. No prostě paráda, bohužel bylo dost zima se někde natáhnout a zažívat a tak se šlo znovu na svah. :)

Cílů odpoledne trochu ubylo, ale o to zajímavější kousky se začaly objevovat. Určitě za zmínku stojí Davidovo celé udidlo, nebo obří Pilotova motyka. Tu jsem tedy nejdříve “odborně” určil jako novověkou, ale Bohouš s Honzou byli evidentně proti . Našla se také řada nástrojů a také knižní kování. Cílů bylo prostě hodně a sobota končila na cca 180 pytlících s dobovými artefakty.

Bohužel jsem v sobotu v podvečer musel odjet a tak jsme se neúčastnil dalších nedělních radovánek, které Vám dole popíše Pilot. Každopádně jsme poznali jedno další krásné místo, dva skvělé archeology, kteří jsou do svojí práce zapálení stejně jako my do hledání a přitom jsou natolik chápaví, že rozumí hledačské touze objevovat a pouze se ji snaží usměrnit do těch správných kolejí.

Elmara

Pár postřehů od Pilota

Pátek navečer:

Tvrdneme s Meldou a Křemílkem na 30 km D1 a čekáme na nejpomalejšího majitele terénního vozu ve Středočeském kraji. Pijeme kávu a posloucháme Křémovy zážitky z W.O.T. Většina příběhů obsahuje max. 5 neustále se opakujících slov, přičemž slovo vole je tam intonačně obsaženo ve třech různých významech.
Konečně přijíždí Elmara a můžeme tak společně vyrazit. Mám trošku ostřejší nohu na plynu a nasazuji svižné tempo nadupaného 2.0 TDI. Křéma, který má místo předních světel dvě ochočené světlušky ve výslužbě, se statečně drží, Elmara bohužel mírně odpadá a vytrvale blokuje levý jízdní pruh.

Pátek večer popsal už Mára, jenom bych podotknul, že sestava pokoje, palanda Elmara + Melda a manželská postel Já + Křemílek, je opravdu vražedná. Ranní debata o tom, kdo víc chrápal, prděl, případně kdo dělal obojí byla velmi zábavná. Nejvíc mě po ránu pobavili Magor s Cobrou. Opravdu uvěřili, že se začíná v 8 ráno a ještě přijeli včas. Jsou to zlatíčka.

Sobotu dostatečně popsal Elmara. Po jeho odjezdu zakončujeme hledání rovným číslem 200 kusů a jdeme na pivo. Většina kluků, včetně moravských posil, jede domů a zůstává pouze tvrdé elitní jádro. Prostě to nejlepší co může Archeo LP a HHB nabídnout : pokladník Melda, předseda Pilot, pomocník nástěnkáře II. stupně Křemílek, předseda HHB Henry a specialista na prudké svahy Kozajda, krycí jméno Kamzík.
Večer trávíme tradičně u piva. Nečekanou invazi náctiletých slečen v kraťounkých sukýnkách zvládáme s Křemílkem s nadhledem, pouze Melda ztrácí kontakt s realitou, snaží se přepsat datum v občance a začíná nám tokat. Statečně utíkám spát, než nás tam ztlučou.

V neděli nějakým zázrakem začínáme opravdu v půl 9 hledat. Tentokrát obcházíme hrad a míříme ke staré zlaté štole. Henry dobře naladil formu a vytáhnul z jednoho fleku 3 ag, Melda další vypípal pouze dohledávačkou, Křéma náprstek, já nějakou ozdobu a středověký kachel. Většina signálů jsou ale želízka, hřeby, různá kování, přezky a najdou se i dva mlátky. Akci ukončujeme v půl 12 z důvodu nedostatku pytlíků na nálezy a to na čísle 278 zaměřených cílů. Stejně se mění počasí, hrad zmizel v mlze a začíná poprchávat. Stahujeme se do hradu, Bohouš navařil kafe a namazal nám k obědu chleba s domácím kozím sýrem. Ještě domlouváme s klukama další průzkum okolí hradu hned jak to na jaře počasí dovolí a vyrážíme k domovu. Měl jsem co dělat, abych cestou nezachrněl za volantem, utahanej jako blázen. Nepamatuju se, že bych na nějaké archeo akci kopal tolik cílů.

Byla to super akce, kopalo se hodně cílů, archeologové pohodáři, catering na úrovni. Určitě se sem rádi vrátíme.

Pilotk

Alex
Alex a Pilot nad obří jámou