U nálezu bronzové sekery

Minulý víkend proběhla jedna z posledních letošních akcí archeo LP 2010. Sešli jsme se v útulném místě ve Středních Čechách a probrali běžnou agendu našeho občanského sdružení. Samozřejmě se šlo také hledat. I když vyhlídnutý lesík sliboval všechno, jenom ne nálezy archeologické povahy, vše bylo nakonec jinak.

Příjezd, naplánovaný tradičně na pátek, se roztáhl do celého dne, tudíž si ne všichni první den zahledali. Někteří borci dorazili až velmi pozdě večer. Naštěstí se cestou stačili natolik společensky unavit, že bez problému zapadli do diskuzí jako by s námi hovořili o dnešních problémech už od pěti hodin odpoledne. Tak jako vždy se probraly novinky v kraji, odevzdané nálezy a obecně stav věcí v naší krásné zemičce. Na setkání byl také jeden host, jehož účast se ukázala určitě přínosem a po všech stránkách obohatil jak diskuzi, tak nálezy celé setkání :).

V pátek

Posedělo se do pozdních nočních hodin a tak někteří z nás měli problém se dostat do postelí. Nakonec všichni ale šťastně dorazili, i když někteří jedinci nabrali v noční tmě úplně jiný směr. Když pochopili, že je nikdo zachraňovat nepřijde, nakonec do chatek doklopítali.

Sobota

Den začal dobře dobrou snídaní a tak posíleni vajíčky, salámy a hektolitry kávy vyrážíme směr vyhlídnutý lesík. Jako první jede Piha se svojí obstarožní Škodověnkou. Ačkoliv se 105 zadýchává v každém stoupání, velice brzy setřeseme Mamba v tuningové úpravě Fiatu a Žabáka. Následně na ně čtvrt hodiny čekáme. Když podruhé projíždí kolem lesa a znovu míjí tu správnou odbočku, Mirous to nervově nevydrží a jede pro ně.

Konečně tedy vyrážíme pěšky do útrob hvozdu. Les je to hospodářský a místní dřevorubci plní plán na 110%. Z kopečka se neustále ozívají pily a občas projede traktor svážející klády. O nějaké idylce v tichu lesa se tak zrovna mluvit nedá. Zastavujeme na křižovatce, stanovujeme azimut směru pochodu 180° od hlučících dřevařů a jde se na to.

Barev příliš není, klasický lesní šrotík brokových spodků, alobalů a houbařských nožíků občas zpestří nějaká ta Maruška nebo Josífek. Jinak to ale na nic zvláštního nevypadá. Až do chvíle, kdy dorazíme na malé, kapradinou tajemně zarostlé návršíčko nad cestou. Mirous dostane slabý signál z hloubky, jelikož je ještě dopoledne, není líný a kope .. krásná měděná sekera je na povrchu. Všichni se k němu seběhneme, Míra si nechává gratulovat. I když mu Vox tvrdí, že ta jeho je hezčí, nic naplat. Tahle měděná hračka z pomezí posledních kameňáků a ranného bronzu je velmi raritní kousek.

Hezky navnaděni pátráme okolo, ale další předmět nebo alespoň slitky se neobjevují. Tajemnost místa se tak vytrácí a odpoledne odjíždíme na kachnu. Někteří jedinci jdou ještě hledat. Vorkoholici odjíždí domů a nedělní části akce se již nezúčastní.

Neděle

První hodinu po probuzení se s Meldou dohadujeme, jestli se nám čas na mobilu změnil automaticky nebo jestli si ho máme posunout manuálně. Nevíme to jistě a tak pro jistotu jdeme ven za Shortym, který sice vstává v 7h, ale kašle už od 5h. Nasáváme od něho zdravou optimistickou náladu a jdeme se najíst. Po snídani vyrážejí Azaz se Žabákem na tajnou výpravu, Bogan odjíždí hledat pole, které je pořád z kopce a mi ostatní /Melda, Pilot, Mirous, Shorty, Piha/ vyrážíme na dohledávku sekerky.

Tentokrát jdeme po druhé straně lesní cesty. Bohužel  žádné extra špeky se nekonají, většinou náboje z brokovnice, sem tam nějaké to kolečko po smrti. Hledáme asi 3-4 hodiny bez větších úspěchů a tak se pomalu vracíme k autu. Mirous na závěr dává 10 krejcar FJI, Melda psí známku a já kus řetězu z půlmetrové hloubky. 

Kolega a host naší akce SFX mezitím volá, že našel na druhé straně lesa zdobené kopí. No někomu to hold dává a někomu né:)

Loučíme se s Meldou s chlapci a vyrážíme k domovu. Byl to poetický víkend.

text PilotK a Elmara

Předměty nalezené na akci:

1. Bronzové listové kopí se zdobeným ústím tulejky
2. Plochá měděná sekerka z konce eneolitu a doby bronzové

Spolu s těmito nálezy odevzdával Mirous v muzeu také jehlici, část srpu, šipku atd, dle přiloženého předávacího protokolu.