Zřícenina hradu Louzek

Historie

Ostroh byl podle archeologických nálezů osídlen již na konci třináctého století, ale není jisté, že již tehdy na něm stál hrad. Podle rozboru sídelní struktury a známých vlastníků okolních panství je některými považován za zakladatele hradu Jan z Maršovic, který by ho mohl postavit po roce 1382. Tato hypotéza je ovšem v rozporu s archeologickými doklady a dendrochronologickým rozborem nalezeného stavebního dřeva, které pochází ze stromů poražených již v roce 1357.

První písemná zmínka o hradu se nachází v dopise Oldřicha z Rožmberka z roku 1421, který v něm svému příbuznému 'Reinprechtovi z Wallsee zmiňuje Harachéře z Louzku, který byl pravděpodobným majitelem hradu a nejspíše také rožmberským purkrabím na Vítkově kameni. Po roce 1423 louzecké panství s hradem přešlo do držení Jana Malovce z Malovic, po němž ho zdědili jeho tři synové, kteří hrad v roce 1448 přenechali Oldřichu z Rožmberka. Ten panství připojil k Novým Hradům a od té doby zbytečný Louzek byl opuštěn.

Dne 12. září 1460 uzavřel Jan z Rožmberka smlouvu, ve které prodal poplužní dvůr u hradu jistému Bártovi a jeho synu Křížovi za jeden a půl kopy grošů ročního platu. Tehdy již musel být hrad pustý. Jako takový je však uveden až v roce 1541, kdy je v rámci popisu novohradského panství charakterizován jako „Laužek zámek pustý a při něm dvuor Laužek, jinak Skurovice.
Stavební podoba

Hrad byl dvoudílný. Podle charakteru věže původně náležel mezi jednodušší hrady bergfritového typu, nebo mezi rozvinutější hrady donjonového typu. Pozdější stavební fáze rozšířily hradní jádro a učinily z něj zástupce blokové dispozice oblíbené v klidných obdobích čtrnáctého století.
Portál do věže

Malé předhradí se nachází západně od hradního jádra na jižním okraji ostrožny. Severní a západní stranu chránila dvojice valů a příkop mezi nimi. Pravděpodobně v patnáctém století vznikl v souvislosti s dělostřeleckou obranou v severozápadním nároží vnějšího valu srub. Na jihu poskytl dostatečnou ochranu strmý údolní svah a podle porostových příznaků podél jižní strany stála nějaká budova. Opevnění na západní straně poškodila novodobá cesta, ale původní vstup do předhradí se nacházel v severovýchodním nároží.

Také hradní jádro bylo na severní a západní straně zajištěno zdvojeným valem a příkopem, které na jihu končí u skalního útvaru. Ten svou hmotou kryl přístupovou cestu, která vedla z předhradí podél jižního okraje ostrožny a po překonání druhého příkopu vstoupila původně kulisovou bránou do jádra. V hradním jádře se ve větší míře dochovaly fragmenty dvou staveb: čtverhranné věže v severozápadním nároží a jižního paláce.

Do věže o rozměrech 8 × 8,4 m se vstupovalo portálem v prvním patře. Podle dochovaného zdiva nelze rozhodnout o její funkci. Mohla být méně rozměrnou obytnou věží, nebo čtverhranným bergfritem. Podél jižní strany nádvoří stál palác s roubenou komorou neobvykle umístěnou v přízemí. Podle toho a dalších stavebních detailů lze předpokládat, že v první stavební fázi byl palác pouze přízemní a jeho jižní strana dřevěná. V pozdější době vznikly další budovy také na severní a východní straně nádvoří, ale obě se dochovaly jen v podobě terénních reliktů a drobných fragmentů zdiva. Jižní palác byl v některé pozdější fázi rozšířen a jeho prostory osvětleny velkými okny, z nichž jedno se dochovalo v úrovni přízemí a druhé v prvním patře. Ještě předtím však prostor mezi věží a nárožím jižního paláce vyplnila nová budova brány.

Fotografie