Zaniklá obec Svídna

Zaniklá Svídna byla objevena povrchovým průzkumem v roce 1966. Svídna je výjimečná hned z několika důvodů. Byla to jedna z prvních celokamenných nebo převážně kamenných vsí, které vznikly v Čechách, a byla vůbec první, jíž byla v Čechách věnována soustavná archeologická pozornost. Z hlediska porovnání s půdorysy vybrané skupiny obcí na Rakovnicku jsou poznatky ze Svídny mimořádně cenné, protože spadá do prozkoumávané oblasti.
Přesné datum vzniku Svídny není známo, první písemná zmínka o Svídně pochází z roku 1386. Vesnice byla založena na pravidelném půdorysném schématu. Obytné domy na Svídně měly již trojprostorové uspořádání. Jádrem domu byla jizba s pecí, funkčně sloužila spíše jako jakási ohřívárna a ložnice pro vybrané členy rodiny. Zemědělci trávili mnohem větší část života mimo dům, spávalo se i v chlévech, komoře a v létě mimo dům. Otopné zařízení - mohutná kamenná pec byla postavena v rohu jizby vpravo od vchodu. V kvádrovitém plášti z opuky byl vyklenut prostor pece z kamenů odolnějších žáru, stěny i mírně zvýšené dno byly vymazány hlínou. Otvor pece byl více či méně výrazně orámován odolnými většími kameny. Kouř, který z pece vystupoval, musel být odváděn podstřeším, nejspíše jednouchým dýmníkem. V síni byly nalezeny stopy po ohništi, tj. počátku procesu, který skončil převedením úplně celého kuchyňského provozu z hlavní místnosti do zadní části síně. Čadící pec se přeměnila v nepřímo ze síně vyhřívané těleso kamen.
Chovali se koně, dobytek a vepři, ovce, kozy, běžná drůbež (hlavně kur). Od 13. století značně stoupá podíl žita a ovsa na úkor pšenice a prosa. Zvýšení významu žita vychází z jeho větší odolnosti a relativně značné schopnosti využít minerálních živin k tvorbě výnosu, a to zejména z chudších půd a v klimaticky méně příznivých polohách. Na Svídně je doloženo používání trojpolního systému.
Svídna nebyla sídlištěm vysloveně chybně založeným. Byla spíše sídlištěm slabým, dostala do vínku nepříliš kvalitní půdu, a patrně i problémy s vodním režimem, nejspíše ještě zesílené teplejším klimatem na konci 15. a v první polovině 16. století. Písemné prameny nevypovídají o nějakém vážném zásahu do života Svídny, spíše z nich vyplývá, že život na Svídně v hospodářských podmínkách pozdního středověku postupně zhasínal. V pokročilé první polovině 16. století byla již Svídna zcela jistě pustá.

Zkráceno - http://expertmaps.717.cz/kapitoly/1-retrospektivni-hledani/velkoryse-navsi-na-rakovnicku/c3-identifikace-vymerovacich