Já byl v Mikulovicích na vojně, ale tenkrát jsem se o historii moc nezajímal.. a tím pádem škoda že jsem se tam nestavil.... 
Rejvíz /spádově Stalag VIII.B/
Předem bych chtěl pozdravit pana MALEHO velkého přítele kterého jsem měl konečně možnost poznat osobně.A jsem rád že je mým přítelem.Ujelo se za víkend cca 800 kilometrů,zámecký resort s nádherným ubytováním,ale hlavně jsem měl v plánu nejen navštívit pana MALEHO ale navštívit a položit svíčku do jednoho zajateckého tábora uprostřed hlubokých lesů Jeseníku.To asi na ůvod.
Zajatecký tábor Rejvíz /spádově stammlager VIII-B/
Ubytování v dřevěných barácích 8 km jihozápadně od obce Rejvíz.Tábor byl zoufale přeplněn. Podmínky v táboře i na pracovišti byly obzvláště špatné. Od 4. 12. 1941 do 5. 1. 1942 zemřelo na nákazu Tyfem 17 zajatců. Další 4 v roce 1942 a jeden v roce 1943. V průběhu podzimu a zimy musela být 1/3 zajatců poslána zpět do kmenového zajateckého tábora pro tělesnou nezpůsobilost pracovat v tvrdých horských podmínkách.Závěr zprávy pak hovoří, že i další přidělovaní zajatci jsou ve zbědovaném stavu. Podle výpovědi tehdejšího lesního správce Huberta Nitscheho zemřeli hladem a na úplavici nejenom zajatci, ale i dozorci a 1 lesník. Roku 1944 bylo komando rozpuštěno.V květnu roku 1944 byli zajatci z Rejvízu odsunuti do prostoru Moravské Třebové. Na jejich místo, po úpravě vnitřních prostorů budov, vybudování umývárny a po prověření celkového stavu tábora zvláštní komisí, byli přesunuti zajatci anglické armády. Dávky jídel byly lepší, rovněž byly i příznivější pracovní normy a od září 1944 jim byly přiděleny přídavky jídla pro těžce pracující. V lednu 1945 bylo v táboře 50 anglických a francouzských zajatců a 25 příslušníků Todtovy organizace.Toť v kostce zdr.internet
Dneska ráno jsem se tam tedy vypravil a následná souhra okolností která následovala...Nechal jsem auto cca 8 km od tábora a vydal se na cestu.Po chvíli slyším auto.Mávnul jsem na něj s tím že se zeptám jestli jdu správnou cestou/nešel jsem tou značenou ale místní mě poradili cestu kratší/ukázalo se že pan Roman jede též na hřbitov zapálit svíčku a nabídl se že nás sveze.Začali jsme si povídat a pan Roman nejel jen zapálit svíčku ale je to vlastně člověk který se o památník stará.Začal vyprávět věci které na internetu nenajdete a navíc jeho mravenčí mnohaletá práce a pátrání má výsledek že některé kameny jsou osazeny nejen jmény ale i fotky tragicky zesnulých vězňů.Jen jsem celou cestu mlčel a poslouchal jeho vyprávění.Tomuto člověku patří obrovský ale obrovský klobou dolů nejen za péči o pamatník ale právě i za tu mravenčí práci.Dojeli jsme na místo zapálili svíčky vše si prohlédli i s vyčerpávajícím výkladem.Zajímavostí je že i do tohoto lágru byli předěleni někteří vězni z tábora IV-B.
Pak už mě čekala 380 km dlouhá cesta domů.Ale stálo to za to!!!
Větší chata Opavská chata /velitelství tábora/
Menší stavba /trojuhelníková/kůlna/sklad
Baráky a jídelna se nedochovali.
Spousty takových míst můžeme v dnešní době ještě navštívit právě kvůli lidem jako je pan Roman a jemu podobným a za to jim patří velký dík kord v době kde by někteří nejraději přepsali dějiny......podle toho co je dnes in.
Fotografie
14 hlasů
14 hlasů
Komentáře
áno, p. Velký příteli a kamaráde, setkání bylo super, jsem velice rád, že jsem měl tu čest si s vámi rukou potřást a těch pár slov osobně prohodit.....
- prezenty mám tu před sebou a vynadívat se stále nemůžu, ještě bych chtěl převelice poděkovat, neskutečné předměty!!!
- pane příteli a Velký badateli, jsem rád, že se dnešní výlet takto vydařil, je to opravdu k zamyšlení, že se jen tak potká někdo, kdo o tom místě ví nejvíce, to bylo opravdu Veliké štěstí, lebo to bylo i s výkladem od toho nejzasvěcenějšího
- a samosebou jak je již u Vás dobrým zvykem, popis místa i událostí.... - to oceníme my, keří o tomto místě neměli ani páru.... 
- p. Velký kamaráde, bylo to bezva......
Zajedu na čučku.
Krásné vyprávění z mých rodných kopců. Táborů se zde nacházelo více, vězni byly hodně využívání v lomech,myslím že Osvětim nebo Terezín měl malý tábor v Hanušovicích na zpracování lnu, kde bylo několik desítek přadlen.
Noo.. S mojí váhou bych tam vydržel tak tři dny.
Smutný osud.
Děkuji za článek W
p. Velkej příteli - pěkně jste to udělal.....
Wlado, stejně to byla neskutečná náhoda se tam potkat.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.