Osada Ve Spáleném

Nejrozsáhlejší zaniklá raně středověká osada na Černokostelecku, zkoumaná na počátku 20. století J. L. Píčem, který zde prokopal několik objektů, jeden objekt odkryl černokostelecký muzejní spolek v roce 1934. Výběr z keramických nálezů, který je uložen v Národním muzeu v Praze a v muzeu v Kostelci nad Černými lesy, lze datovat do 13. – 14. století.
Soustavný povrchový průzkum začal na lokalitě uskutečňovat Zdeněk Smetánka, pod jeho vedením proběhlo v roce 1970 geodeticko-topografické zaměření. Rozsáhlé sběry na Vyžlovce ve Spáleném provedl a publikoval T. Durdík (1969; 1972). Na uvedenou činnost navázal od r. 1969 i J. Klápště. Osu celé lokality tvoří potok, který tu nedaleko od pramene přechází z úzkého zářezu do širokého údolí. Tím vzniká pánev, rozevřená k SV. Po SZ a JZ částech jejího obvodu, navzájem oddělených potokem, jsou rozmístěny objekty zaniklé osady.