Operace Borkaňuk

Hlavním cílem desantu bylo rozvíjení partyzánského způsobu boje a průzkum v oblasti Svitavska a Moravskotřebovska. Desetičlenný výsadek zabezpečoval partyzánský štáb 4. ukrajinského frontu. Velitelem byl kpt. RA Gustav Schneider, ve funkci politického komisaře por. Robert Reich a dalšími členy byli Helmuth Morche a Rudolf Walter. Dalších šest výsadkářů dodala Rudá armáda. Byli to ve funkci náčelníka štábu I. K. Čerepenko a dále I. J. Borisjuka, V. I. Kolmogorceva, K. P. Jegorov, N. V. Rudov, G. J. Gurevič. Parašutisté byli vystrojeni civilním oděvem, vatovanými obleky a vyzbrojeni samopaly PPŠ, pistolemi, granáty, radiovou stanicí, trhavinami a municí, uloženou ve čtyřech zásobnících.
Skupina byla vysazena v noci z 21. na 22. ledna 1945 u obce Pohledy vzdálena 12 kilometrů od města Svitavy. Po zformování na doskokové ploše se skupina vydala směrem Rudná - Křenov. Její další osudy byly určeny jednak tím, že v oblasti vysazení se nacházelo převážně německé obyvatelstvo, které okamžitě upozorňovalo na jakékoliv známky pohybu a pobytu výsadkářů a samo se silami Volksturmu snažilo klást odpor. Ve Svitavách a Moravské Třebové se nacházely poměrně velké síly Wehrmachtu, německé policie a strážních jednotek, nehledě na přítomnost zvláštní proti partyzánské jednotky ZbV.
Na doskokové ploše byly nalezeny nezakopané padáky, zásobníky se zbraněmi a municí a na úřadovny gestapa docházela četná hlášení z vesnic Banín, Křenov, Dolní Rudná, Šnekov a Přední Arnoštov o pokusech parašutistů navázat kontakt s obyvatelstvem a získat informace a potravu. Teprve 24. ledna 1945 se podařilo na území obsazené převážně českým obyvatelstvem v obcích Malonín a Bělá u Jevíčka navázat kontakt, umístit radiovou stanici a zajistit si dočasný úkryt. V chodu již byla ale rozsáhlá pátrací a stíhací akce k obklíčení skupiny. To se podařilo 25. ledna 1945 v oblasti Přední Arnoštov – Křenov – Mařín a sev. svahu vrchu Kraví Hora (580 m. n. m.) kde byli dva parašutisti zajati (Morche a Reich) a sedm jich padlo. Oba zajatci byli po výsleších popraveni (Reich umučen v Kaunicových kolejích v Brně). Zachránil se pouze Ivan Kirilovič Čerepenko, který ač zraněn z obklíčení unikl, ukrýval se u českých obyvatel a nakonec se připojil k partyzánskému oddílu Jermak.