Humniště (Martinice)

Humniště (někdy též označované novodobým názvem Martinice) je zaniklá středověká vesnice s tvrzí, která stávala asi 10 km západně od Slaného, v místech nynějšího zemědělského dvora Martinice na katastru obce Drnek v okrese Kladno. Vesnice se rozkládala zhruba 2¼ km severozápadně od nynějšího Drnku na planině poblíž novodobé silnice Drnek – Mšec, zhruba ve východní části areálu Martinic. Tvrz pak stávala při jejím východním okraji, na samém výběžku ostrožny. Dnes ze vsi nezbylo nic, dochovaly se jen stopy tvrziště.
Historické zmínky o Humništi jsou velmi sporé, nejstarší pochází z roku 1416, kdy Slavata z Humniště a Radýciny ves s tvrzí, hospodářským dvorem, pozemky a vším příslušenstvím prodal bratrům Janovi a Petrovi ze Studeněvsi. K roku 1548, kdy Studeněves koupil Volf Bořita z Martinic, se ve výčtu studeněveského panství jmenuje tvrz Humniště už jako pustá. Kdy a za jakých okolností zanikla celá ves, není blíže známo.
V roce 1598 prodala Volfova vnučka Eliška Zajícová z Martinic les Humniště Floriánu Gothardu Žďárskému, pánu na Jenči a Červeném Újezdě. Ten přivtělil humnišťské pozemky k malíkovickému panství a toto již následujícího roku odprodal zpět do martinických rukou, poručnicím tehdy nezletilého Jaroslava Bořity z Martinic. Od té doby bylo Humniště součástí smečenského panství. Pro lepší využití okolních pozemků dal roku 1711 hrabě Jiří Adam z Martinic v sousedství zpustlé vsi založit hospodářský dvůr, nazvaný po majitelích panství - Martinice.
Lze předpokládat, že rozvaliny Humniště při tom posloužily i jako zdroj části stavebního materiálu. Ještě v prvních letech 20. století pozoroval Ferdinand Velc při pořizování Soupisu památek stopy zdí pusté vsi, ty však později beze stopy zanikly, když JZD rozšiřovalo martinický dvůr a zastavělo novými hospodářskými budovami téměř celé prostranství až po okraj tvrziště.
Jediné, co do současnosti pozůstalo z někdejšího Humniště, jsou skrovné zbytky tvrze v podobě příkopu a základů rozpadlého zdiva. Na samém východním konci ostrohu stával palác, obdélná budova rozměrů 13 × 8 m; před ním se nacházelo malé nádvoří. Na západní straně, kde je terén rovinatý, chránila tvrz hradba a podkovovitý suchý příkop o šíři zhruba 10 m, v současnosti patrný jako asi 1,5 m hluboká sníženina. Z ostatních stran poskytoval přirozenou ochranu strmě se svažující terén a příkopu zde nebylo zapotřebí, postačovala hradba.