mesr : hezky a poutavě napsané . Na historii se nemá zapomínat .
Hrad Kynžvart
Zatímco zámek Kynžvart skoro každý zná, hrad Kynžvart již tolik známý není. Původně strážní hrad byl založen začátkem 13. století. Zkázu mu přinesla třicetiletá válka, v této době probíhaly v blízkosti hradu rozsáhlé boje, byl dvakrát dobyt, vyhořel a už nebyl obnoven. Stavba leží na pokraji Slavkovského lesa asi 1 km severně od obce Lázně Kynžvart. Románský hrad byl založen počátkem 13. století, doložen je v roce 1214. Je možné, že jej založil král Přemysl Otakar I. – odtud německý název Königswart, nebo Kunigeswart tj. králův strážní hrad. Hrad později přešel do vlastnictví rodu Hartenberků, kteří z něj podnikali loupeživé výpady na Chebsko a Loketsko. Proto byl ve 14. století hrad na příkaz Jana Lucemburského vypleněn. V průběhu staletí hrad vystřídal řadu majitelů, k nimž patřili např. Pluhové z Rabštejna a král Vladislav Jagellonský. V roce 1630 se stal majetkem rodu Metternichů. Koncem třicetileté války byl v letech 1637 a 1638 obléhán a dobyt jak Švédy, tak císařským vojskem a následně rozbořen. Část zdiva byla použita na stavbu zámku Kynžvart. Hrad nikdy později nebyl obnoven. Z hradu zbyly poměrně rozsáhlé zbytky zdiva. Zřícenina patří k nejvýše položeným v Česku – leží v nadmořské výšce 824 metrů.
Dvojnásobné dobytí hradu Kynžvart v době Třicetileté války popisuje August Sedláček v knize Hrady, zámky a tvrze Království českého z r. 1937 takto: Když Švédové, vedeni generálem Vranglem, byli /1647/ město Cheb oblehli a dále do kraje postupovati chtěli, osadili sedlo Kynžvartské i s hradem nad ním a kázali v okolí nynější vesnice Alteschanz třem aneb čtyřem stům sedlákův mohutné hradby kopati, načež se svou hlavní silou u Tachova položili. Po šarvátkách u Třeble a Teplé přitáhli císařští až k Chebu, ani se připravovali k obléhání města, přitáhl 23. října velitel Plzenský, nejvyšší Lavon de la Corona s 500 jezdci a 7000 arkebuzíry před hradbu čili šance kynžvartské a ze dvou kusův a 2 hmoždířův tak rázně do nich házeti počal,tak že Švédové tam se nacházející, po dva dni se udatně bránivše, v pátek 25. října o čtvrté hodině odpoledne se císařským na milost a nemilost podddali. V rukou císařských zůstalo pak sedlo několik měsícův, když pak na počátku dubna r. 1648 švédský velitel Chebský, nejvyšší Koppy, s 1200 muži v Císařský les pronikl, ihned zřízena jest baterie děl na vrchu severovýchodně od hradu ležícím, jenž se posud Švédskou šancí jmenuje, a odtud na hrad tak usilovně stříleno, že se za tři hodiny i s šancí a veškerou posádkou Švédům v moc dostal. Bohužel starý hrad při dobývání tomto ohněm se vzňal a vyhořel. To byla smrtelná rána pro starou budovu a odnášení později lepšího kamene, dříví a jiných ještě potřebných věcí podobalo se jen zohavení mrtvoly.
Zřícenina působí tajemně a záhadně. Kdyby tak její zdi dovedly vyprávět, člověk by se hned dozvěděl spoustu zajímavých informací o naší historii a životě našich předků!
Použité zdroje: Hrady, zámky a tvrze Království českého /A. Sedláček, 1937/, Kynžvart a Boršengrýn /Z. Buchtele, 2009/, www.laznekynzvart.cz, fotografie vlastní
Fotografie
7 hlasů
7 hlasů
Komentáře
Krokohot: Děkuji za komentáře k oběma mým článkům! 
Mesr .Rrádo se stalo . Historie mne zajímá .
Byl jsem tam pěkné místo
Byl jsem tam pěkné místo
Nádhera! Parádní fotky. Radost pohledět na takovou památku.
Pocházím z toho kraje,ale o hradu Kynžvat jsem neslyšel je to pěkné pojedu se tam určitě podívat.Jinak je tam toho více zajímavého třeba v lesích kolem H. Slavkova zbytky lágrů z 50let.
Nádhera.Foto super!!!!
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.