Hrad Bouzov

Kdo by neznal pohádku O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Švec Jíra si letí pro princeznu Jasněnku a zamilují se dosebe. Tato scéna se natáčela na hradní věži hradu Bouzov. Hrad byl pravděpodobně postaven na přelomu 13. a 14. století, jeho prvním písemně doloženým majitelem byl „Búz z Bouzova“ (Buzo von Buzowe, Buso de Busow) v letech 1317–1339. Od poloviny 14. století jej vlastnili páni z Vildenberka, kteří ho v roce 1382 prodali markraběti Joštovi. Jošt jej roku 1396 přenechal pánům z Kunštátu, kteří hrad upravovali a opevňovali.V průběhu třicetileté války sloužil Bouzov jako císařská pevnost a vězení pro švédské zajatce. Hrad sloužil jako panské sídlo téměř až do konce 17. století. V 18. století získal zdejší panství Řád německých rytířů, kteří na Bouzově nesídlili a nechali ho zčásti zcela zchátrat. Hrad byl postaven s typicky bergfritovou dispozicí s jedním patrovým palácem. Koncem 14. století bylo k hradu přistavěno předhradí. Roku 1558 hrad Bouzov vyhořel, ale kvůli finančním problémům tehdejších majitelů byl hrad plně obnoven až v roce 1620. Do dnešní podoby byl hrad upraven přestavbou v letech 1895 až 1910 na popud arcivévody Evžena Rakousko-Těšínského, tehdejšího velmistra Řádu.V roce 1895 byla zbourána větší část původního středověkého hradu a během dvou let zde byl postaven nový hrad v romantickém duchu napodobující jihoněmecké hrady. Autorem historizující podoby hradu byl Georg von Hauberrisser, architekt mj. Nové radnice v Mnichově. Do hradu byly svezeny různé středověké artefakty mající vztah k řádu německých rytířů a interiéry hradu byly zařízeny replikami středověkého nábytku. Dnešní Bouzov je hrad, jehož část je původní středověká a část je postavena nově na konci 19. století. Řádu hrad patřil až do roku 1939, kdy jej zabavili nacisté; konkrétně jednotky SS, které na hradě měly svou svou základnu, z které podnikaly výpady do okolí - poslední akce jednotek SS byla vypálení obce Javoříčko a vyvraždění 38 mužů (věk od 15 - 76 let). Po druhé světové válce byl hrad zkonfiskován československým státem. Ve státní správě je dosud, snahy Řádu německých rytířů o navrácení hradu nebyly prozatím úspěšné. V roce 1929 poctil tento hrad svou návštěvou prezident Tomáš Garrigue Masaryk .
Hrad je sice moc hezký ,ale s původním hradem má pramálo společného. Působí spíše ,jako pocukrovaná romantická stavba a splněný sen arcivévodovi Evženu Rakousko-Těšínskému duší byl určitě romantik a milovník starých rytířských časů. Vnitřek hradu je bohatě zdobený a má určité nadpozemské kouzlo,které měl působit na členy řádu. Řád německých rytířů se soudí se státem o navrácení do jeho majetku. Zatím neúspěšně. Bouzov si zahrál v mnoha filmech a pohadkách . Je oblíben u filmařů.