Holivák 1945 část první

Holivák 1945 část první.

Jelikož mi při poslední hledačce fíklo v zádech a ještě jsem obdržel tetanovku do levého ramene,které bolí jako prase, rozhodl jsem se, že své nebohé tělo budu týrat jen u klávesnice. A tak činím, jelikož tomuto tajemnému místu potřísněnému hrdinskou krví našich sovětských bratrů to dlužím.....

Ještě 6. května 1945 se v těchto místech bojovalo, střílelo a umírali zde lidé. Ústup nacistického vojska z obce Rybí začínal chaoticky. Cesty byly přeplněny, jeden rozkaz stíhal druhý… Rudoarmějci vstoupili do obce 6.5.1945 mezi osmu a devátou hodinou od Štramberka a Závišic a pokračovali k Novému Jičínu. Nacistická vojska zaujala postavení na kopci, zvaném Žilinská Hůrka. Sovětské dělostřelectvo zaujalo dočasné stanoviště na okraji Rybího u čp. 147 a uvnitř obce u čp. 19.

Když první ruské rozvědky postoupily do středu obce, Němci se ohlásili střelbou z Holiváku, od Puntíku a ze Žilinské Hůrky. Bylo jasné, že se tam opevnili a chystali se klást odpor. Znamenalo by to zkázu obce a smrt mnoha lidí. To už ale na dolním konci Rybího byly ruské motorizované oddíly s děly v palebném postavení a společně se slavnými ruskými „kaťušemi“ dávaly Němcům pádnou odpověď. Před polednem střelba utichla a Němci prchali dál. Odpoledne se strhl krátký boj o Nový Jičín, který skončil vítězstvím Rudoarmějců.

„…nacistická vojska se připravovala na obranu Nového Jičína. Jihozápadně stála od města dělostřelecká skupina, jejich obrana sahala svým pravým křídlem do blízkých libotínských lesů mezi obcemi Rybí a Žilina…. V těchto místech se nacházela partyzánská skupina sovětských a českých příslušníků. V posledních dnech, kdy sovětská vojska už osvobodila Ostravu, nebylo tu klidného dne… Docházelo k přestřelkám, při nichž leckdy byli Němci odzbrojeni či jinak vyřazeni z boje. Partyzáni číhali na Němce a každou chvíli očekával příchod sovětských vojsk. Ale nebylo kdy na dlouhé rozhovory, museli vpřed a tak už se všichni řadili do rojnice. Sovětští vojáci spolu s partyzány vyšli na paseku. Odsud z lesa do polí byly vykopány odvodňovací kanály. Postupující překvapila prudká střelby za samopalů. Sovětský voják, který šel blízko kanálu, se najednou chytil za prsa, zapotácel se, samopal mu vypadl z rukou. Učinil několik kroků vpřed a upadl. Dva ze spolubojovníků mu přispěchali na pomoc, bylo však pozdě, zemřel….
Několik bojujících vyrazilo prudce vpřed, kanálem utíkal skrytý fašista a snažil se dosáhnout lesa. Padlo několik ran a to byl jeho konec.“

Ruský voják a český partyzán smekli čepice a vzdali poslední poctu hrdinovi, který položil svůj mladý život, abychom my žili. Na místě zůstal čerstvý hrob s malou papírovou cedulkou: pagib Ivan Pavlovič Šurko, nar. 1925 g. Pagib kak geroj 6. maja 1945.

Za tohoto osvobozovacího boje padlo 6 rudoarmějců: Konovalov, Tončapinov, Volkov, Patalčug, Ivan Šurko. Dodatečně byl objeven hrob neznámého vojína Rudé armády, ostatky byl pohřbeny na místním hřbitově. Exhumováni 19.2.1946. Po 28 letech, v roce 1973 navštívila toto místo i matka padlého hrdiny Ivana Šurka. Při těchto bojích byl zastřelen i štramberský občan František Halamík, který ruským vojákům ukazoval cestu.

Dnešní občane rybský i Ty, turisto, který procházíš libotínskými vrchy, nezapomeň!

http://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/policiste-uz-vypatrali-komu-zbytky-lidskych-kosti-patrily-20130724.html

http://ostrava.idnes.cz/drevorubec-nasel-kosti-patri-nejspis-rudoarmejci-z-konce-valky-pso-/ostrava-zpravy.aspx?c=A130710_1949735_ostrava-zpravy_jog

http://novojicinsky.denik.cz/zpravy_region/na-puntik-za-studankouvou-stezkou20100406.html

Fotografie

Líbí se mi

5 hlasů

Komentáře

GM4PRO

18. prosince 2015

No, okopírovat text z cedule ještě potažmo odtutd: http://www.i-novojicinsko.cz/pomnik-sovetskeho-vojaka-ivana-surka-4418 ok, dobrý, to už jsem tu přestal řešit. Ale se sovětskými "bratry" se neztotožním. Neupírám zásluh sovětů na výsledek války, ovšem bratříčkovat se s nimi doufám již nikdy nebudeme.