Díky 
Ano, na věž lidé lezli 
Český Šternberk
Dnešní návštěva hradu a okolí ;-)
Hrad založil Zdeslav z Divišova před rokem 1241 a jeho potomci, kteří se po hradu píší, ho drží doposud. Hrad byl přestavován ve 14. století. Jako majetek Petra Konopišťského ze Šternberka byl v roce 1467 obležen a dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad. Poté byl obnoven a další přestavba následovala okolo poloviny 16. století. Výrazných úprav se Český Šternberk dočkal po třicetileté válce, kdy byly přestavěny především interiéry. V roce 1753 se uvádí nová zámecká budova na předhradí. Poslední výrazná přestavba proběhla v polovině devadesátých let 18. století a do dnešní podoby hrad doformovaly menší zásahy v 19. a na počátku 20. století. Dispozice byla nejspíše od počátku dvojdílná. Protože se jádro nacházelo na hřebeni, mělo dvě čela. Severní proti předhradí zajišťoval okrouhlý bergfrit a jižní čtverhranná věž spolu se štítovou hradbou. Při východní straně stával dlouhý jednotraktový palác, jehož součástí byla i kaple s polygonálním závěrem. Z jejího portálu pochází kvalitní tympanon s reliéfem madony, vsazený dnes druhotně do portálu romantické kaple, zřízené v mladší jižní okrouhlé věži. Nejspíše již do 14. století je možno klást vznik čtverhranné vysunuté věže na skalce pod hradem, která byla s předhradím spojena dlouhou hradbou. Problémem doposud zůstává datování jižní okrouhlé věže volně stojící v samostatném ohrazení před jižním čelem jádra. Dosavadní literatura ji většinou kladla až do pozdní gotiky, nelze však vyloučit, že může být podstatně starší. Bolestné zkušenosti z dobytí hradu v roce 1467 přinutily majitele při obnově hradu po roce 1479 věnovat pozornost nejprve obranyschopnosti. Asi až v této době oběhl jádro, včetně jižní válcové věže a jejího opevnění, mimořádně úzký parkán. Nároží předhradí zajistily dvě malé podkovovité bašty. Největší nebezpečí pro hrad představoval nesporně dále stoupající hřeben na jižní straně. Proto ho zablokovala samostatná předsunutá bašta složitějšího stavebního vývoje. Za širokým příkopem stojí ve středu podkovovitého opevnění, původně dřevěného, poté obezděného a v další fázi rozšířeného, v plné výši masivní bateriová polygonální věž s mohutným břitem. Vcházelo se do ní šnekovým schodištěm na zadní straně. Přízemí obsahuje pouze válcovou temnou prostoru, přístupnou původně jen otvorem v kupoli. První patro bylo vyhrazeno těžkým dělům. Z ústřední klenuté místnosti se rozbíhají chodbičky, ukončené jednou nebo dvěma střílnami. Místo jedné z nich se nachází portál, z něhož bylo možno vysunout trám s kladkou. Její pomocí se nahoru vytahovala těžká děla. Druhé patro věže bylo zjevně roubené či hrázděné a bylo určeno pro střelce z ručnic. Za čelní zdí bašty stával srub vytápěný kachlovými kamny, jehož plochá střecha zřejmě sloužila jako palebné postavení dalších děl. Kromě opevnění se pochopitelně zlepšovaly i obytné kvality jádra. Jeho plocha byla na východní straně rozšířena před starou raně gotickou hradbu a nádvoří se postupně začalo zaplňovat stavbami. V rámci této činnosti zmizela jižní čtverhranná raně gotická věž, která byla zřejmě těžce poškozena při obléhání. V další fázi bylo jádro rozšiřeno severovýchodní přístavbou i krátkým křidélkem na jihu a celkově získalo značnou výšku.
Goticko-renesanční úpravy okolo poloviny 16. století daly vzniknout především velkému hradnímu sálu. Český Šternberk nesporně náleží k našim nejhodnotnějším a zároveň i nejstarším šlechtickým hradům. Jeho prvá fáze představuje svéráznou modifikaci hradu bergfritového typu, vynucenou faktem, že hrad nebyl založen na ostrožně, ale na hřebeni. Vznik hradní kaple je nutno přičíst až dalšímu vývoji 13. století, i tak se však jedná o nejstarší známou gotickou kapli na šlechtickém hradě. Významný je i obranný systém hradu. Jeho fáze datovatelná nejspíše do 14. století si zaslouží ještě další detailní pozornost a zhodnocení. Jižní předsunutá bašta z doby po roce 1479 náleží k našim nejkvalitnějším a nejprogresivnějším stavbám svého druhu. V překvapivém rozporu s její pokrokovostí je úsporné a nenápadité řešení současných fortifikací vlastního hradu, s výjimkou dvou baštiček prakticky neobsahujících žádný prvek aktivní dělostřelecké obrany. Přestavba a rozšíření jádra v té době byly vedeny snahou doplnit jeho stísněné objekty tak, aby poskytovaly vybavení odpovídající dobovému standardu.
zdr.www.hrady.cz
Fotografie
11 hlasů
11 hlasů
Komentáře
Byl jsem tam Petře před 14 dny hezký misto
To sis udělal pěknej výlet.Zajímavý místo Peťo.👍 🏞️
Já teda na hradu nebyl, ale za to jsem byl ve Šternberku v pivních lázních ale pánové vřele doporučuji, to je velká paráda :
Léta courám kolem, aj s p. F. Sternberkem už jsem se tam i potkal, ale na hradě jsem ještě nebyl. Musim to napravit
Pěkný místo 👍
pěknej hrad,to už je let co jsem tam byl naposledy 
Ten hrad “zanikl”? Ještě jsem nikdy nepochopil tady ty zařazení. Kdyby to byla kupa kamení, nebo náznak valů někde v lese, pak jasně, ale mě tedy moc zanikle nepřipadá.
Jinak mimochodem opravdu pěkný hrad 👍
Díky chlapci
Kolego idler, nechám přesunout do jiného okénka
áno, příteli, krásné stavení jste navštívili, ale Ti řeknu, že bych v té době nechtěl být jeho nájemníkem v komůrce pro lokaje
Díky kluci
Příteli Luke, já bych v té době vůbec nechtěl být
já jo, ale jako nějaký zvíře, papež, nebo arcibiskup, no nejmíň bych bral funkci inkvizitora, ale na druhé straně stolu bych opravdu být nechtěl
jo dámy nosily toalety,teda toaleta bylo všechno od kolen dolů A to rčení,smradu jak v hradu je reálný 
Hezké místo Peťo. Já bych se do středověku podívat chtěl a myslím si, že bych si tam tu půl hodinu opravdu užil, než by mě upálili.
houby,nechaly by to až na neděli,jako odpolední program.po bohoslužbě
příteli badateli, Vendo Odvážný Zářečícký,
tak pokud jsi přežil tu bandu u Tebe, pak pobyt ve středověku jest pouhou procházkou rajskou zahradou a i to upálení by byl relax
🤣🤣🤣
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.