Sekerky

Ahoj soukrevníci.

Přiznám ze jsem v rozpacích o čem napsat první článek, ale zůstanu věrný přezdívce a zkusim to o sekerkach. 99,9% vetšina je bez dřeva /topůrka/, bádal jsem z jakého druhu a tvaru by mělo být. U halstatských a latenských s otvorem /vytvoreným laloky k nasazení smerem/ od týlu, ve starší archeo literature /19. a zacatek 20. stol./ bývá nákres br sekerky s do pravého uhlu ohnutým /samorostem/ topurkem /prebireny pak v dalsi literature/. Vzhledem k tomu že se keltům říkalo jasanový národ a k zbytkům dřeva v sekerkách lze poměrne věrohodne vyvodit použité dřevo. Osobně jsem se znamými prochodil nejeden les, ale takto rostlý Jasan jsem nenešel. Z toho důvodu si myslím že  bud se sekery nasazovaly na vysadu menší větve, - samozřejme si je mohli pěstovat, tim ze mlade vetve /proutky/ ohli a zavázali, a nechali růst, ale zda se mi to zdlouhavé a nefunkční z hlediska velkého radiusu ke kterému byla sekerka jeste přivázaná řemínkem, dle nákresu to vytvářelo trouhelník  spojnice mezi vodorovnou sekerou a svislím topůrkem coz by  při zaháknutí za štít nebo zavadění o větve remínek/slachu/ přetrhlo a asi moc pružilo. Mezi další dřeva použivaná k nástrojům patří mimo jasanu- javor, líska a k domovnimu zarizeni dub. Ten neni vhodný na topurka ani ratiste protože je kratkolety a zadiravý. Nové topurko z jasanu /dnes spatne sehnatelneho/ lze pěkne sestařit použitím lihových mořidel Druchema, jemného železného kartáče, šelaku, kalafuny,zdroje ohne, vody a silnice. V principu vykartacovat řidší vrstvy mezi lety dřeva. Jestli  nekdo bude mít zájem mohu podrobnější návod časem popsat v dalsim članku o sekerach pozdějších až do ranného středověku. Ukol zaslani jsem splnil tak prosim o toleranci kdyby to nikoho nezajimalo.

Dik Sekera.