20 krejcárek 1868

Zdravím lovce

a prosím o radu. Dostal se mi do ruk 20 krejcárek 1868. Viz foto.  Je ale jiný. Má jinou barvu než klasický Ag krejcárek. Je o chlup menší a asi o jednu třetinu tenší. Když jsem udělal zkoušku pod detektorem, tak Ag 20 ti krejcárek mi to hlásilo: čistá - 7. a ten žlutý 20 krejcárek - nejistá 4,5 a skáče.
Nemůžu se nikde dopátrat, jestli se v té době 20 ti krejcárky razily ještě z jinýho kovu než Ag. Co to může bát za kov ???

Mates_21

 

 

 

20 krejcárek 1868

20 krejcárek 1868

 

 

Komentáře

Krasavci.

Robbie, taky jsem to původně tipoval, že přepískli měď.Ale měď a Ag mi detik hlásí na uplně jiných číslech. A proč je mince menší a tenší? Ta barva klame. Je to špatně nafocený. Ve skutečnosti to má jen nádech žluté.

Pekny kluci,jak dvojvajecna dvojcata..Blahopreju.

pěkné,gratulka

Může to být zkušební odražek.

To je opravdu záhada. Asi se jedná opravdu o falso. Jelikož ta mince měla jenom malou cenu i ve své době, je to zvláštní :) Ještě se poptám.

No to je paráda :)je to fakt zajímavý.Jednou jsem zkoušel trik za použití hydroxidu sodného který jsem rozpustil ve vařící vodě a přisypal mosazné šroubky a přidal pár padesátníků a udělal z nich zlatáčky ( nedoporučuji zkoušet málem jsem se udusil) tak snad šlo o podobnou akci ale to by zas nebyla jiná velikost takže fakt nechápu ale gratuluji :)

Jezero: taky jsem o tom uvažoval.Ale myslím si, že by to potom měla být stejná velikost i tloušťka a není.

elmara: myslím si taky, že taková hodnota se falsa nedělaly. Předem díky,že zapátráš. Byl bych rád, kdybych zjistil co to vlastně je.

Bobanx: hydroxid sodný je dobrý, ale jen na hliník. A když ho používáš, nesmíš dát dva různý kovy k sobě. Úplně ti čistěná věc změní barvu.A tím to taky nebude. To by mi detektor neukazoval jiný hodnoty,kdyby to bylo jen zašpiněný.

Zajímavé.Zřejmě vzácnější ražba :-).

No já bych naopak řekl, že je to obyčejný 20krejcar. Že je menší a tenčí vyplývá z toho, že je ošoupaný (rozdíl v tloušťce při zachování čitelnosti může být i 50 %). Barva je podle mě normální a je daná reakcí mědi v něm obsažené a na prostředí, kde ležel (půda, vzduch). Tohle není plnohodnotná stříbrná mince a té mědi ja tam opravdu hodně, takže to reaguje všelijak a všelijaká je i pak odezva detektoru.

Neřekl bych že je to obyčejný 20 krejcar tenčí být může to je pravda ale spíš jde o průměr to je zajímavé ..

vycházím z toho, že u průměru píše "o chlup" a když se podíváš na ten rantlík, tak tam možná chybí i dva chlupy :-)

Mates21 : já jsem myslel zkušební vzorek, který neprošel komisí a začaly se dělat větší. Viděl jsem i zkušební odražek našeho desetníku z roku 1934, který byl o 4 mm menší. Jinak všechno jak na originálu.

super nalez

Jezero: Tak to by potom mohlo být.On je menší skoro o milimetr.

Sekerka: To není nález.Asi to bude z minula nějaký kup od někoho.Objevil jsem ho doma náhodou.

zkušební vzorek by se asi takhle "oběhově" neošoupal. Vezmi šupléru a změř například tu orlici, nebo velikost číslic. Průměr mince při tomto stupni opotřebení není vypovídající.

witt: šuplerou to nezměřím.Jsou to tak malý míry,že by tam byla šance podrápání mince.Šířku výšku jo.Tam to dám na doraz.Ale nemám na to,abych přiložil šupleru na plochu na desetiny milimetru.

A i kdyby byla ošoupaná, tak proč je potom jiný materiál.Myslím si,že to ani nebude obsahovat měď.Takový velikosti mincí mi detik hlásí taky nějak kolem 7.Jak Ag 20 krejcar.A na tomto je to blíž k folii.

těžko říct, tyhle mince mají v sobě 50 procent mědi a je možné, že to v nějakém prostředí ještě něco na sebe natáhlo. Viděl jsem například krejcar 1881, na kterém byla stříbřitá (zřejmě niklová) vrstvička. Je pravda, že to může být cokoliv, ale daleko pravděpodobnější mi připadá, že je to seriová mince. Několik mírně nažloutlých stříbrňáků mám, tak je schválně otestuji pod detíkem.

witt: pak dej vědět, jak to dopadlo pod detikem.

Tak jsem opípal své stříbrňáky a nejsem z toho příliš moudrý.



1) dvanáct 10krejcarů 1868 až 1872 (40 % stříbra) - na detíku číslo 20 až 22 na 40bodové stupnici (čistý, špinavý - rozdíl minimální). Jeden kousek měl ovšem 28, byl ze všech nejméně jetý, ale rozdíl nebyl moc výrazný. Zajímavé je, že čistý měďák této velikosti má číslo podstatně vyšší - 36

2) tenké stříbrňáky (leopoldíci, grečličky) - číslo 11 až 12, což je u mě lepší folie

3) u mincí od rozměru soc. koruny už příliš nezáleží na obsahu stříbra a zpravidla se to pohybuje kolem 36 až 38.



takže jinými slovy, u stříbrých mincí závisí odezva detíku na obsahu stříbra a velikosti mince (tloušťka?, hmotnost?). U čistě měděných mincí nemá velikost mince na odezvu (na krátkou vzdálenost) vliv. Proč to tak je netuším :-)



Tak záhada rozluštěna. Mince je pozlacená. Prý se to dělalo běžně a darovalo pro štěstí.
;-) A o tom to je.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru