na disciplinu vrh gulou sa pouzivaju 4kg gule aspon myslim takze na sutaz to asi nebude skor by som sa pripojil k tomu delu
Železná koule
Můj největší a nejtěžší nález z Ostružné
Zdravím obec hledačskou!
Tato koule je mi záhadou. Její průměr je 87mm a kuchyňská stolní váha se ustálila mezi hodnotami 2,60 - 2,65kg. Nevím, zda je to koule do nějakého děla či jak některý z kolegů na Ostružné naznačil - koule používaná při disciplíně hod koulí. Ale třeba sloužila naprosto jinému účelu.
Zvláštností této koule je to, že na jednom místě je poškozená a toto poškození odhaluje strukturu materiálu. Při namočení je poškozené místo šedé, po zaschnutí zkoroduje. Při omývání kartáčkem se z poškozeného místa uvolňovalo větší množství grafitu, který rezavou hnědou kouli obarvil do šeda. Děkuji za každý názor.
Inoboediens
Komentáře
Kule parádní a byla pěkně těžká... Zajímavý materiál. Z ložiska, jak někteří říkali, určitě není.. A z mlecího mlýnu taky nee to by musel být matroš pořádný, aby něco vydržel... Tohle vypadá že moc velkou tvrdost nemá.. Aspoň teda podle mě...
na disciplinu vrh gulou sa pouzivaju 4kg gule aspon myslim takze na sutaz to asi nebude skor by som sa pripojil k tomu delu
Ta teorie s dělovou koulí nemusí být zas tak od věci a přitom nemusí vůbec souviset s nějakými válečnými událostmi na tom máístě. Teoreticky v tom místě, kde jsme hledali, mohl být kdysi hamr nebo malá huť (vyloučit se to nedá). A tam, kde fungovaly tyto provozy se zpravidla vyráběly i dělové koule. Je o tom několik zmínek na netu v souvislosti se starými hamry a hutěmi.
Bingo!
Teď jsem to našel na netu. Přímo v tom místě v roce 1686 zřídila vrchnost huť i hamr! Pěkně to do sebe zapadá. Letopočet 1686, huť a hamr, Poldík z roku 1694, velké hromady kamení...
I ten grafit tam byl. V bezprostředním okolí se těžil od 2. pol. 19. století. Takže už jen zbývá datovat tu kouli, neboť s největší pravděpodobností se skutečně o dělovou kouli jedná a pravděpodobně vyrobenou i v místě nálezu.
Ta ploška by mohla znamenat, že byla i vypálená. Mohla vzniknout při výbuchu stř.prachu
čéče to je vysvětlení, hned bych tam jel zpátky a pořádně bysme to tam prohledali.. :) Tak snad příště...
Ještě mě napadlo, že i to velké množství grafitu v materiálu koule má svůj význam. Že toho grafitu je tam tolik, aby koule při výstřelu pěkně klouzala hlavní. Nějak matně si pamatuju ještě ze školy, že byla nějaká samomazná ložiska, v materiálu byl grafit a ten se při tření uvolňoval a tím docházelo k samomazání. Takže i ten grafit potvrzuje, že to dělová koule je.
Inoboediensi to bys chtěl po středověku asi moc.
Já nemyslel samomazné středověké ložisko Vzpoměl jsem si, že jsme v nějakém oboru, strojírenství či co, probírali ten princip u ložisek. Mě šlo jen o ten princip mazání grafitem a ten mohli v 17. století znát. Určitě tehdy věděli, že grafit je mastný, to se vědělo jistě už dávno. Ta koule může být jak ze 17., tak 18. století, co já vím.
Já zase pamatuju za komančů na bigoše polní, vzduchem chlazené, samomazné
(přeloženo pro mladší: bigoš (čůrák, v US armádě GI Joe = Government Issue = vládní položka Joe, pro tamější vrchnost prakticky totéž) = voják pozemního vojska, v létě se pekli na cvičáku, a když se náhodou dostali na vycházku, pili jedno pivo za druhým)
Inoboediensi, v sedmnáctém století se mazalo kolomazí která se destilovala mám dojem z borového dřeva a určitě ještě lojem. Dělové koule se dělaly z litiny,váhově by to byla osmnácti liberka nevím jestli něco takového bylo.Co kole z mlýnu na drcení železné rudy?
saman-1: Včera večer jsem ještě pročítal nějakou literaturu a zjistil jsem, že koule bude skutečně z nějakého druhu litiny. Charakteristickým znakem pro tento materiál je to, že se uvolňuje grafit, což se u té koule na jejím poškození skutečně děje. S tím samomazáním, to jsem asi skutečně neodhadnul. Ohledně určení koule a příslušného děla bude nejlepší, když napíšu do nějakého vojenského muzea či ústavu.
Na webu se to dá také najít, zrovna nevím kde jsem to četl.
Nejsem si moc jistý, ale litinu jako takovou dělali daleko později než v 17. století a podle té stopy po odbroušení je to odlitek a litina se odlívá.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Tv%C3%A1rn%C3%A1_litina
Rudd: Ono to s tou litinou není zas tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Je to složitější a rozhodně litina má daleko bohatší a zajímavější historii než jak je uvedeno ve Tvém odkazu. Zkusím o tom v době dohledné napsat nějaké krátké a srozumitelné povídání za použití příslušné literatury. Wikipedie je velmi bohatá na informace, ale některé se musí brát s rezervou a ověřovat.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.