ZÁKŘOVSKÁ TRAGEDIE V ROCE 1945

Další nesmyslné vraždění....

Blížící se porážka fašismu vedla vedoucí nacistické zločince k těm nejbestiálnějším činům. Jedním z mnoha takových u nás je i tragedie devatenácti zákřovských občanů.
Pod záminkou, že Zákřov je střediskem partyzánů a obyvatelstvo je podporuje, podnikli němečtí fašisté - se zrádci Vlasovci - proti Zákřovu vražednou akci. Gestapem z Velkého
Újezda byl vypracován plán akce proti Zákřovu a to tak, že celá vesnice bude obklíčena Vlasovci a pod záminkou střelby partyzánů na Vlasovce bude provedeno zatčení partyzánů a
jejich pomocníků podle předem připraveného seznamu.
Akce Zákřov byla provedena 18. dubna 1945. Zúčastnil se jí celý prapor Vlasovců. Navečer odjela horda Vlasovců přes Výkleky k Zákřovu. Po 21. hodině obklíčili gestapáci a Vlasovci obec a provedli prudký útok na severní část vesnice. Používali pušky, kulomety, pancéřové pěsti a ruční granáty. Zakrátko vyšlehly ze stavení rolníka - pana Frant. Švarce - plameny, ale občané požár lokalizovali. Tato usedlost však byla vzápětí znovu zapálena. Když se občané znovu pokoušeli hasit nebo zachraňovat dobytek, bylo na ně stříleno. Někteří byli zadrženi a odvlečeni do jednoho stavení, kde byli střeženi. Aby bylo znemožněno hašení požáru, naházeli Vlasovci do ohně ruční granáty, které postupně vybuchovaly. Pod ochranou palby prováděli Vlasovci drancování, loupení a zatýkání osob - hlavně mužů a chlapců - až do ranních hodin.
Na druhý den ráno byli propuštěni bez výslechu muži starší 50 let. Ostatní - v počtu 23 - byli v trojstupech odvedeni do Velkého Újezda. Tam je Vlasovci zavřeli do malé místnosti ve dvoře radnice - bývalého chléva. Zde byli dva dny "vyslýcháni", biti a týráni. Čtyři z uvězněných byli propuštěni. Ostatních 19 mužů po dvoudenním mučení, s přeraženými údy a rozbitými obličeji, naházeli do nákladního auta a odvezli do lesa k samotě Kyjanice. Stalo se tak v podvečer 20. dubna. Nad samotou Kyjanice u dřevěné boudy (o rozměrech asi 150x210 cm) zastavili, přivezli německého faráře p. Schustera ze Slavkova a vyzvali ho, aby dřevěnou boudu vykropil jako hrob. Když farář uviděl zakrvácené a zohyzděné obličeje a těla přivezených mužů, zhroutil se a odmítl výkrop provést. Němci a vlasovci nalili pak do boudy dehet, naházeli poloubité české mučedníky do boudy, obložili je dřívím, na těla nalili ještě benzín a pak vše zapálili.....
Dlouho se plížil dusivý dým lesy a údolím. Místo bylo střeženo ozbrojenými barbary a nikdo tam nesměl.
Doma zatím příbuzní mrtvých marně - po prožitých hrůzách - čekali na návrat svých manželů, otců, synů a bratrů. Ti se však nevrátili.

BYLI TO :     
Calábek Josef (45 roků) Zákřov
Marek Josef (43 roků) Zákřov
Marek Drahomír (17 roků) Zákřov
Švarc František (43 roků) Zákřov
Švarc Vladimír (16 roků) Zákřov
Ohera Oldřich (37 roků) Zákřov
Ohera Jan (40 roků) Zákřov
Plánička Jan (35 roků) Zákřov
Závodník Miroslav (23 roků) Zákřov
Závodník Jaroslav (21 roků) Zákřov
Glier Antonín (18 roků) Zákřov     Ohera Oldřich (37 roků) Zákřov
Bém Vlastimil (19 roků) Tršice
Wolf Otto (18 roků) Tršice
Pazdera Jan (32 roků) Doloplazy
Přikryl Klement (32 roků) Doloplazy
Jahn Josef (18 roků) Velká Bystřice
Švec František (26 roků) Velká Bystřice
Musil Josef (30 roků) Bystrovany
Žák Jaroslav (24 roků) Brno

Teprve po osvobození 12.5.1945 mělo pátrání po zákřovských mučednících výsledek. To už museli zbytky ohořelých těl vykopati kozlovští Němci, kteří mrtvé po hrozné smrti zakopávali. Lékařským ohledáním bylo zjištěno, že většina zavražděných byla upálena zaživa. Současně bylo zjištěno, že ani jediná z nalezených stehenních kostí nebyla bez poruchy. Kosti byly zpřeráženy barbary za nelidského mučení při výsleších. 14.5.1945 byly zbytky mrtvých uloženy do jediné rakve a tato byla za velké účasti lidu pohřbena na tršickém hřbitově.

Nad společným hrobem byl postaven pomník s fotografiemi a jmény umučených.
Na místě tragedie byl 31.10.1949 odhalen památník "Zákřovský žalov". Památník je dílem akad. Sochaře Vladimíra Navrátila, profesora olomoucké univerzity a arch. Lub. Šlapety z
Olomouce. Památník vyjadřuje zoufalství ženy nad tragedií devatenácti zákřovských občanů. Podstavec památníku má rozměry boudy. V základech je malá krypta s dubovou rakvičkou, v níž jsou uloženy pozůstatky a popel hrdinů za živa upálených a zbytky ohořelých rohových trámů boudy. V měděném pouzdru je pamětní listina a spisy o tragedii. V pozadí památníku je vysázeno do půlkruhu 19 symbolických lip pro vzpomínku na každého z upálených mučedníků.