Za smaragdy do Habachtalu...

...aneb alpský lov pokladů bez detíku.

Tak se tak z jara člověk namlsal na Vitoriem organizované Jizerské louce (tímto tě zdravím beyku) a když přišlo na rodinnou poradu kampa že letos o dovolené, napadlo mě splnit si další sen a po safírech to prubnout se smaragdama. Protože jejich jediné evropské naleziště které stojí za řeč je v Rakousku v NP Vysoké Taury návrh byl jednomyslně přijat. Krásy prostředí nelze v několika slovech popsat, takže rovnou ke sběru. Kdo si věří, že má z prd.le kliku, může to zkusit hned za horskou chatou Alpenrose, kde jsme byli ubytováni a kde si lze zdarma půjčit i síta a kýble které jsou nezbytné k prospekci. V sesuvu morény z roku 2002 toho ale moc k nalezení není. Jeden z prospektorů mi sice ukázal asi deset smaragdíků které tam dal, ovšem za 4 týdny každodenního hledání. Kdo chce najít, musí mít tak trochu kladný vztah k výškám (což nemám), v poho klouby a zeleného brouka v hlavě aby vylezl kozí stezkou šílený krpál k sedlu které je o 400 m n.m.výšky výš. Kdo je už úplné pako, vyleze až ke štole kde se ještě příležitostně těží, ale na to jsem už příliš rozmazleney. Takže jsem se vzdal vidiny smaragdových sloupků v hornině a pustil se do sítování štěrku v ledové vodě Leckbachu protékající sedlem. Asi mnozí znáte takové to hledání kdy první signál je nějaká pecka a pak už jen šepleť. Tak tohle jsem tam zažil. Hned na prvním sítě jsem měl 2 smarahdy a pak už prt. Padlo pár klamotvarů limonitu po pyritu, vytlouk jsem celkem pěkné aktinolity v mastku ale smeragdy jen ty dva. A když se začali nad štítama sbírat mraky, prchli jsme radši dolů (den předtím bylo odpoledne krupobití s kroupama 2-3cm). Ale meta byla dosažena a na chatě jsem si ještě dokoupil pár vzorečků pro kamarády a do sbírky. A tak se s touto mojí nekovovou radůstkou chci s váma podělit. Snad příliš neurazí. Ať se daří a dajná pole přeje Harymar.