Za pár odpolední?. a co čert nechtěl.

Začalo to rozšířením parku. Potom jsem byl u zajímavých věcí. Nejdál jsem stál 5 metrů vedle.

Lovcové, ten čas ale letí. Před pár dny jsem si rozšířil strojový park a Lobouše, a testy na chajdě dopadly zajímavě. Přístroj bral, co sem přešel s Jezevcem, a potom Jezevec bral, co sem nedostal pod cívku Loba. Dobrá zpráva je, že se začínám chytat na těch kamenitých cestách, a tak se nebudu nudit v létě s houbařema v lese, a budu moct mezi pole, ještě než sklidí. Docela jsme se s Loboušem sžili, a vzal sem tady starýho vlka na výpravu ve čtvrtek po práci ven, s Hopperem na naši lokalitku, a co čert nechtěl, byl jsem pan bezkolný, a Hoppec dal svýho římana a další pozoruhodnosti.  Nestál jsem ani 5 metrů vedle, kdybych nečuměl na traktoristu, tak jsem ho měl jisto jistě taky. Chvíli jsem se mu pokoušel nakukat, že to je herní žeton pro děti, aby ho zahodil, ale marný to bylo.
Pár dní před tím, než tamtím co je napsáno nad tím, co je napsáno tady, jak to čtete, se mi podařilo připlést se do honu na prase, a co čert nechtěl….. detíky se válely doma na skříni. Ale klaplo to, v návodu bylo, že se to zvíře nemusí skoro ani kopat, natož hledat…  A taky jsem měl to jubileum, a co čert nechtěl, dostal jsem spoustu mincí. Některý sem si musel dát sám, ale to je taky dar, a dar je něco jako nález, náhodná věc, ne…. Někdy je dám na pokuk, až nebude co na pokuk, když to je teda něco jako nález…
Jak se semo tamo říká, a co čert nechtěl, vyjel jsem na výlet na Přerovsko za Lonerem. Kolegáček zorganizoval na pátek odpolko malou výpravu místního gangu, a tak jsem se potkal s Hrzánem, Komárem85, a s Norníkem. Dva Tejony vedle sebe vesele prozvukovaly, Loner se jako prý obvykle vzdaloval na horizonty, a co čert nechtěl, Norník dal ágéčko. Nestál jsem ani 5 metrů vedle. Jak jsem to tak bleskově určil, byla to půlka Karla šestýho z sedmnáctset patnáctýho roku (zde má být mrkací smolík, pardon, smajlík…).  Doplnil jsem si sbírku 1866 o kulky s další lokality, a po setmění jsme vypadli.  
Na návštěvě se o mě starali jako o krále, dostal sem matraci, do koulí od jejich blizarda Oskárka (je na fotce u Lonerovo nicku), výbornou houbovou polivku, pivka, hovězí plátky s knedlíčkem, tiramisu, ještě nějakou buchtu, a přidělenej modrej ručník. V sobotu jsme jeli na burzu starožitností, řek sem si že budu hledat (viz moje pojetí daru jako nálezu výše) i tady a že mám ještě pořád skoro to jubileum. No co čert nechtěl, vybral jsem si pár koleček…Tím se trochu snížila naděje, že se bude kupovat u nás doma nová postel, ale ještě s tím počkáme, stejně jsem pořád z domu… a navíc bude zase soutěž, tak čert ví, kdy se zase domu dostanu. A taky bude Brandlín, takže žádnej kvalt. Abych to dokončil, byli jsme s Lonerem po obídku ještě na místě, kde zřejmě podle něj havarovala knoflíkárna. Kousky vidíte na fotočkách dále. Úplně na konci jsou dvě trosky mincí na určení. Na té větší je dvojka, a na půlce té menší je z jedné strany kousek nápisu. No copa to asi bylo?
Konec referátu.
Zdarec

litrfree

Co to dalo

Na výletě

Lobování na chatě

Knofle 1

Knofle 2

Zbytek 1

Zbytek 2

Až na kance k tuhošky k určení, zajímá mě co byly...