Tak teda vítej v klubu,i mezi železobraníkama 
(sem zase vymyslel krásný slovo.)Po očistě budou feš. 
Volská cesta
když prší železo
Je to už nějaký ten týden, když jsem se rozhodla pro jednu starou cestu. Očekávala jsem alespoň nějaké ty měďáčky, jenže ono nějak ne a ne. Nu co, řekla jsem si tak beru i železo (má taky něco do sebe). A jak jsem se rozhodla, hned první kop byla moje první volská podkova. Já vím, řeknete si, co je na tom, mám jich hafo. No já ne. Takže jsem měla radost jako pětiletá. Druhý kop a ona zase volská. No to snad není možný, říkám si. Jenže další zas. Tak jsem tu cestu nazvala "Volskou".:-)
Padly ještě další zajímavý železa, třeba hodně stará rybička. Myslím,že nemá cenu čistit, asi by se úplně rozpadla.
Když mě to železobraní přetalo bavit, šla jsem na pole. Tak alespoň tam potěšila kolečka, i když novodobá.
Snad jsem trochu potěšila, nevím, je to můj první příspěvek do klubu.:-) Ať to všem vesele pípá.P.
sestava želízek
moje první volská
jen opláchlá vodou
dost stará rybka
cesta kvete
několik mincí
15 hlasů
15 hlasů
Komentáře
Volský miluju-každá druhá je trochu jiná a po očistě jsou parádní železobraníci 
to je hodně dobrý nešlo by mít vlastní kategorii vlastních želízek???
Kvasak : Díky . Železobraník je dobrý slovo. Takový trochu "obrozenecký", ale přesně vyjadřuje podstatu věci. . Až je trochu pošteluju (to bude asi za dlouho), tak ukážu.
bonsai : Ta velká asi bude mít takovou tu sponu a uvidím, jak se po očistě vyloupnou . Železobraníci se určitě ujme
Kvasak,železobraník,jo taky už bohužel su,je to asi takový přirozený proud líbí,fotky taky.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.