Venkovská kliďasovka

Jak jsme s Henrym vyrazili na kopatelné. Kde jsou podkovy, bude toho i víc, akorát jsme blbě asi hledali. Slepice na paprice.

Lovcové.

mráz drtí pole role vůkol, stejně jako dycky vobčas každou zimu a tak dál. Tak jsme vyrazili na moje ověřený lesíky co mám poblíž. Ne ani tak ověřený bohatstvím nálezů, ale že tam de rejt dlouho. Navíc to tam mám s majitelem jakž takž domluvený, rači bych ho tady nejmenoval, aby se někde někdo nenasral. Prapradědek tam dělal  vrchního lesního, a s jinym prapradědkem současnýho dědka co je majitelem se znali vosobně, takže to je vlastně v rodině. No, abych neodbočoval, takže:  Kopat šlo, a eště chvíli pude, i když to asi u říček potoků a pramenů zatuhne trochu dál do lesa. Henry byl sice pan Nekola, ale to vůbec neva, protože o to vůbec nešlo. Akorát v jednu chvíli, když sem na metru vyndával druhý kolečko, řikám, čoveče asi je stříbrný, slyšim něco jako když někdo vyštěkne hlasem kerej je mi povědomej takový to jméno pokémona co se menoval  Pikaču, akorát bez těch prostředních dvou písmen. Henry měl pravdu, byl to pěťák ČSR.  Vedle skutečně neuvěřitelnýho množství kusů podkov se nám povedlo eště něco knoflíků, mě socialistickej depot, pokud sou jako depot počítaný aspoň tři kusy na jednom místě, a přeska. Cestou domů jsem ještě stihl odevzdat jeden nález z minule, a to Henrymu jeho boty, které jsem nalezl z nějakého důvodu posledně v kufru u sebe v autě. K obědu byla slepice na paprice se šesti knedlíkama ve vesnický hospůdce, uleželá a dobrá.  Jo, a Henry má taky nějakou hodně divnou dutou kouli. Desetník s variantním razidlem mě při čištění nadchnul.

litrfree

1 pod listím

2 přeska

3 depotíky

4 celkem z výletu

5 to trochu lepší

6 raritní deseťák s razidlem roku z padesáťáku byl extra bonus