Úroda za 3 krásné dny -

i se zastříbřilo.

Konečně přestalo i u nás pršet a i přesto, že bylo v polích až moc "vlhko", nic mě neodradilo od toho, abych nešel ukojit vášeň a uhasit už delší dobu trvající "absťák". Objel jsem katastr a pole se jen hemžila kolegy hledači. Když jsem konečně projížděl kolem velikého lánu po sklizené kukuřici, z části již pooraného, zaparkoval jsem a když tam nikdo nebyl, šel jsem hodit sondu. V tom pooraném se nedalo, tak jsem oškrábl boty a popojel o kus dál, kde ještě pooráno nebylo. Hned z kraje padly ty tři hliníkové kropenáče a protože nejsem zrovna na tento druh nálezů zaměřen, usoudil jsem, že nejsem zřejmě na tom správném poli. Ale vzal jsem je pro případné kolegy. A jelikož to byl obrovský lán, tak jsem popojel zase o několik set metrů dál a znovu popruboval. Zde už to začalo být zajímavější, začaly padat měďáčky- takové ty nejběžnější 2 haléře F.J.I., no bral jsem je, byť byly zjevně hodně setřelé. Brzy se začalo stmívat a tak jsem otočil k autu. Padl ještě ten velký měděný knofl - ohnutý, doma jsem ho trochu poreparoval. Tak jsem se na slibnou lokalitku vypravil ještě celkem dvakrát- to počasí přímo nabádalo k hledání. Co jsem tam nahledal (kromě dost velkého množství šrotíku, který beru kvůli "čištění" polí),dávám na pokuk. Celkem jsem tam za ty tři hledačky strávil asi 10 hodin, řekl bych utrmácených - lepilo se to až hrůza - ale znáte to - vášeň je vášeň a každá si vybere určitou daň. Radost udělala ta smaltovaná brožka, škoda, že kousek smaltu je vylomený, ale jinak moc pěkná. Knoflíků hafo, skoro všechny jen takové ty běžné, ty lepší jsem sem dal. Také několik křížků, všechny až na jeden polámané. Potěšil ten "bezhlavý jezdec", koninka vždy potěší v jakémkoliv provedení. Ovšem největší radost udělal ten stříbrný grošík, ze kterého se nakonec vyklubal Karel VI. Tak z těch tří hledaček jsem toho sice donesl domů přes půl kila, ale toho "jedlého" je jen trocha - tak se na to mrkněte.