Týden s Makrem.

Nové koště dobře mete.............aneb,snový začátek s novým detíkem.

Tak jsem začal dovolenou tím, že jsem si přivezl od kluků z Jílového nový Makro Racer II. Hned druhý den jsem již neodolal a musel jít nový detík vyzkoušet na loučku před chalupou. No co Vám budu povídat, zmatky a jedno překvapení za druhým. Spousta nových signálů, různá ID, všechno zažité špatně a znova od začátku. Tohle ID patří k tomuhle, ale pozor v jiné hloubce stejná mince zase jiné ID. No budu se muset naučit jak na to. První překvapení přišlo záhy, erbovní knoflík z docela velké hloubky v místě které jsem prošel nejméně 100x,následovalo několik prvorepublikových minciček a já se pomalu začal učit co je které ID a co má nebo nemá cenu kopat. Každý den 2-3 hodinky na poli, na louce, v lese a nálezy začaly přibývat. Nějaké knoflíky, různé drobné mincičky, jak je tady bohužel zvykem v dost nepoužitelném stavu. A tak jsme jeden den naplánovali s přítelkyní trošku delší výlet na vytipované místo několik km od chalupy. Krásná loučka mezi políčky, původně rozdělená na spousty malých políček místních chalupníků nabízela možnost nějakého překvapení. První překvapení přišlo záhy, jílovo-písková půda tvrdá jako beton, ale co zkusíme to říkáme si. Prvních několik signálů tradiční bordýlek v podobě různých kusů a kousků tubiček, víček a kousků alobalu. A najednou se to zlomilo: krásný knoflík s kotvou, několik krejcárků a jiných minciček,a nádherný signál pod hranou meze rozdělující kdysi loučku dal první velkou radost a výkřik do polí. Z hromádky hlíny na mne vykoukla prvorepubliková desetikačka, no radost veliká. Povinné cigárko, doplnit tekutiny a hurá na zbytek loučky. Další hodinka luxování, nepřinesla prakticky nic krom části staré žehličky a mosazného kování z kamen, tak se ještě jednou vracím pod středovou mízku a po pár metrech najednou opět čistý signál. Chvilka zápolení s tvrdou krustou a ,,to není možné“další AG v podobě 20Krejcaru Františka I a další huronský výkřik do polí. Další cigárko, možná dvě, pak ještě chvilku pokouším štěstí a balíme. Co si přát více: vytipované místo, pět hodin chození dvě AG no není to krásné odpoledne?? Zbylé dny z dovolené ještě zkouším různá nastavení nového detíku na různých místech a stále jsem překvapen co vše dokáže detekovat, ale tyto pokusy a zkoušky již nepřinášejí žádné zásadní nálezy. I tak jsem ale nadmíru spokojený a nadšený ,,asi budeme kamarádi“ A co na závěr: nezbývá než poděkovat klukům z Jílového za ochotu a parádní předváděčku detíku, bez které bych byl na začátku zcela ztracen. A Vám přátelé atˇ to pípá!!!!