Trocha včerejšího paběrkování v kamenné suti druhohorního moře

pěkný kousky

Kvasak - jj, potěšilo to. Ale chtělo by to nějakou novou křídovou lokalitu, tady je to už fakt jen o houbách a ramenonožcích. Ten korál krapet vybočuje, ten potěšil asi nejvíc. Ale je tam pod jednou stěnou halda vyvětralé suti, co už pomalu zarůstá mechem a travou, tak na tu se zaměřím příště.

Škoda, že u nás nejsou takové lokality, chodil bych také. Anebo jsou, ale nejsou známé a nikdo tudíž nechodí. Palec hore. Tohle je nádherné.

traxxas - ono né všechno mám pod nosem. Kříďáckých lokalit tady v okolí několik je, ale např. za prvohorama musím taky dojíždět dál. Vždycky je to výprava a celý den, ale na samotné hledání pak zbývá jen pár hodin.

Markoman: chápu. Už xx let se chystám, že také jednou vyrazím na tohle dobrodružství, ale zatím se to nestalo. Kdysi jsem měl kamaráda=kolegu z práce, a ten bydlel uprostřed takových lokalit a jezdil s kladívkem. Tehdy jsem mu záviděl, vlastně i dnes.

Markoman: já to mám, čím starší, tím lepší. A paleo nálezy jsou tady pro mě jako třešnička na dortu. Kdysi jsem musel skládat na VŠ zkoušku z geologie, mineralogie, petrografie atd. Tehdy mě to nebralo, bral jsem to jako nutné zlo. A hle, dnes mám k tomuto velice blízko. Baví mě to a zajímá.

traxxas - já to mám takhle s historií. Na základce ve mě k ní vzbudili odpor, protože šprtání přiblblých letopočtů bez nějaké záživné omáčky, to nebylo nic pro mě. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že budu za pár desítek let dobrovolně utrácet nemalý peníz za archeo publikace, asi bych se mu vysmál Naopak, pravěk mě tehdy bavil hodně. Už v dětství jsem s kamarádem vyrážel po okolí hledat zkameněliny a hltali jsme knihy s ilustracemi mistra Buriana. Pak to šlo na dlouho do pozadí a v posledních třech letech jsem se k tomu zase vrátil.

Markoman: joo pravěk a Burian. To tehdy, už v dětství, byla pro mě ikona.
Chtěl jsem jít studovat archeologii, ale rozmluvili mi to, nebyla tehdy tlačenka. Rozumíš mi?

Rozumím a chápu

Fosílie mám moc rád! Vypráví doslova božský příběh o životě, o nekonečném plynutí času a především o naprosté nicotnosti lidského bytí. Při pohledu na ně si říkám, že je úplně jedno jak a pro co se v životě rozhodnu, protože za 100 milionů let to stejně nebude znamenat nic ani kdybych se jmenoval Attila, Karel IV., nebo třeba Hitler. Všechny skutky, jména, monumenty i celý lidský druh budou pryč, vymazáni, zapomenuti a navždy ztraceni v propasti věčnosti. Pro mě je to neskutečně uklidňující pocit s fantastickým přesahem!

Argill: tys to tak krásně napsal a vyjádřil, co asi cítíme všichni, postižení tímto, ale nikdo z nás to zde tak hezky nenapsal.

Argill - velmi trefně napsané, pane kolego, velmi trefně. Já si kolikrát takhle sednu v nějakém starém, zapadlém lůmku, dívám se na ten geologický profil a říkám si - tak, tady, co sedím bylo kdysi dávno moře... a jednou, za hodně dlouhou dobu, kdy my holé opice zase zmizíme, tady možná bude zas. A je to fakt hodně uklidňující a celé to hemžení lidského druhu je mi pak ještě více u zádele, než normálně - a to je mi u zádele celkem hodně Jak napsal kdysi Charles Bukowski - Lidstvo má přehnaný představy o všem: o svejch hrdinech, o svejch nepřátelích i o svý důležitosti.

Kucí, jsem rád, že v tom nejsem sám. Že kameny nešeptají záhadnou řečí dávných věků jen ke mě, že taky umíte vnímat a rozjímat o životě prostřednictvím těchto skvostných reliktů, které nám tady příroda ve své moudrosti a nekonečné tvořivosti zanechala pro naší potěchu.
Nikdy jsem neměl ani v nejmenším sklony uchýlit se k nějakému náboženství. Když na mě ale z rozbité břidlicové desky vykoukne krásně zachovalý, kobaltově zbarvený trilobit, který obýval pradávná moře před pěti sty miliony let a já se ho mohu dotknout, spatřuji v tom doopravdy cosi božského. Jako by se otevřel portál mezi dimenzemi a já mohl nahlédnout na jinou planetu... No, prostě zkameněliny žeru!

Argill - Příroda je moje náboženství, příroda a to cosi mocného a nehmatatelného, ta síla, co je za ní. Nic víc není potřeba. A vyklepnutí prehistorického tvora z kusu kamene je vrchol magie a ezoteriky - nebyl tu stovky milionů let a tvým prostřednictvím se právě znovu dostal na světlo světa. Plácání golema z bahna a hledání Šem ha-meforaš je proti tomu dětinská zábava

to Argill,představivost je hrozná,to sem taky z jedním čerstvě vyloupnutým seděl na šutru,v duchu sem si pěkně plaval u dna a najednou křáp a spadlo mi na hlavu deset metrů popílku