Tři dny pod Olympem

Jince & spol.

Zdravím, kolegové!

Letos poslední delší dovolenou jsme s Lenkou a Angie započali na dosah Příbrami u známého na baráku. Prioritou byl lov trilobitů v Jincích a okolí, ale řízením osudu nakonec vše dopadlo jinak...

První den jsme vyrazili na lokalitu Koníček, mojí nejoblíbenější. Na kraji lesa nás zastavil voják s tím, že vstup je zakázán, protože budou probíhat střelby z protiletadlového kanonu. Napadlo mě ho obejít, ale vzpomněl jsem si, jak jsem předloni obešel zákaz a šel na vrch během cvičení. Ta kanonáda za zády rozhodně není nic příjemného. Otočili jsme se a zamířili na lokalitu Felbabka.

Už v půli kopce jsem slyšel rachot kladiv a dětský jekot. Když jsme dorazili na místo, byla tam školní exkurze čítající zhruba padesát dětí. Mile mě překvapilo, jak to haranty baví, ale hledat se nedalo. Na další dvě lokality u Rejkovic už nedošlo, protože se zatáhlo, začalo mrholit a tak jsme se raději odebrali do Jinců na gáblík.

V oblíbené restauraci Eška jsme se dozvěděli, že pivovar Vilém skončil a namísto něj je tam jakýsi Malý Janek. Bohužel jsme museli konstatovat, že Vilémovi nasahá ani po kotníky. Limonáda, kterou nám přinesli coby jedenáctku postrádala základní atributy piva a tak jedinou hořkost, kterou jsme pocítili, byla ta nad ztrátou Viléma, který vařil pivo naopak znamenitě.

S nedobrou náladou jsme otočili zpátky k Příbrami, že radši zapneme stroje a najdeme si něco pro radost. Na sklonku dne mi padla vytoužená kompletní RU přezka a já usoudil, že lov trilobitů přeložím na další rok, neboť fortuna je jasně nakloněna detektorům.

Další den jsme zajeli do Rejkovic na rozlehlé pole pod Plešivcem, Olympem Brd. Zadařila se fešná korona FJI, zbytek dne patřil standartním nálezům. Den následující patřil úklidu, přípravě cesty na jih a opravě vodárny, kterou jsem mistrně vedenými fackami opět uvedl do provozu. Na jihu nás čekalo krásné počasí a nádherné zážitky, ale to už je zase jiný příběh...

Ať se daří, přátelé!