Státní bankrot 1615

...malé pojednání o příčinách 30leté války, když venku lije, hledat nedá se a přemýšlí se nad dějinami

Vědecké bádání a u historie to platí trojnásob, je plná dogmat, které se časem mění, zůstavaje v prachu u cesty a která jest vystřídána dogmaty novými. Za změnou dogma stojí buďto objev či v případě detekce nález. A důkaz, který dnes bereme jako samozřejmost, že mince má vypovídající historickou hodnotu a že plnoprávně numismatika a notafílie patří k samostatným vědeckým oborům. Krásným příkladem je 1 tolar Matyáš Habsburský 1611. Tahle mince na lovcích zatím bohužel nebyla nalezena. Na aversu je zobrazen zmíněný Matyáš, rok ražby 1611, na hlavě s říšskou korunou. No problém je v tom, že v roce 1611 nebyl Matyáš císařem svaté říše římské. A bádání proč tomu tak je, nás dovede až k státnímu bankrotu roku 1615 a k možnosti, se kterou přišel profesor Vorel, že za počátkem 30leté války není boj o konfesi, tedy dogma jež se učí ve škole, ale boj o peníze, respektive situace kolem roku 1615 a bankrotu habsburského domu. Trocha historických reálií. Na počátku 17. století je císařem a českým králem Rudolf II. Syfilitik trpící depresemi a kterému se monarchie rozpadá pod rukami. A má bratra Matyáše a oba se vzájemně převelice nenávidí. Matyáš, jak píše historik Pekař, je rozumu mdlého. Ale o to víc je ctižádostivý. Situace roku 1611 je taková, že Rudolf je císař a král český a Matyáš král uherský, markrabě moravský a vévoda rakouský. Kdo viděl císařova pekaře tak si pamatuje na malou abdikačku od Matyáše, kterou měl Werich podepsat. Matyáš se chce stát císařem, ale od Zlaté Buly Karla IV. platí nepsané pravidlo, že císařem je český král. Důvod. Čechy jsou zdrojem bohatství celého středoevropského prostoru. Česká šlechta a měšťanstvo neuvěřitelně zbohatlo exportem do holandského Nizozemí, dodávkami obilí, piva, kořalky a hlavně zbraní pro armádu. Holanďané platí stříbrem z kolonií a v Čechách už se ani nevyplatí těžba v Kutné Hoře. Největšími žebráky v monarchii jsou vlastně Rudolf a Matyáš. A Matyáš aby dosáhl na císařskou korunu slibuje a půjčuje si na všechny strany právě u čechů. Po problematické volbě ve Franfurktu, který skončil pogromem židů a oběšením franfurtských, se sám sedmým hlasem, který mu nepatří zvolí císařem. Z českého trůnu sesadí Rudolfa, který se nezachrání ani vpádem pasovských. Ale má neuvěřitelný dluh: 2 miliony tolarů u české šlechty. To je rozpočet říše na celý rok. A nejsou to dluhy čistě přímé ale i v již tehdy existujících dluhopisech a tedy i v úrocích , které dělají ročně dalších 6%. Roku 1615 zasedá stavovský sněm a schválí Matyášovi daně na 5 let. A zde je právě ona špatná historická interpretace. Oni sice schválí daně, ale stím, že vše co se vybere půjde na zmíněné dluhy a císaři nezůstane nic. Dokonce stavy vytisknou knihu věřitelů, kde je napsáno co komu Matyáš dluží. Kniha dnes existuje ve třech exemplářích. Jenže to co se vybere nakonec nestačí ani na úroky! Logicky následují 2 kroky. Stavy si zvolí nového krále Fridricha Falckého a Matyáš musí hrát vabank. Vtáhne do Čech s armádou a všichni se setkají na Bílé Hoře. Jak vše dopadlo víme. Zmíněná kniha dlužníků posléze poslouží k restrikcím a zabavení majetkům zapsaných věřitelů, povětšině protestantů. Někomu se ještě podaří utéct do exilu, někdo skončí v rukou pana Mydláře. Ne tedy spory o náboženství, ty by se nakonec jako vždy urovnali ale válka o vybrané daně zřejmě vedla k 30letému konfliktu s miliony mrtvými. A vše začalo mocichtivostí Matyáše, lačností šlechty a vše bylo vyobrazeno již na minci tolaru 1611. Inu historie je složitá a dá se interpretovat různými způsoby. Za získané informace bych chtěl poděkovat panu profesoru Phdr. Petru Vorlovi Csc. Z pardubické university a doporučuji ,kdo má zájem shlédnout jeho přednášku o státním bankrotu 1615: https://www.youtube.com/watch?v=B7YtunZcYnQ .