Rolničky, rolničky kdopak vám dal hlas ...

Ke mně už zavítal Ježíšek.

Já snad dokonce zase začnu věřit v Ježíška i v dobrotu lidí !!! V sobotu jsem vložil do nálezů kopnutou rolničku. Moc mne mrzelo její poškození.Ještě žádnou pěknou a celou nemám. Tedy neměl jsem až do dneška. Přišel za mnou ráno do práce jeden bývalý koňák z nedaleké vesnice. Jeho táta sedlačil v Sudetech. Dozvěděl se, že sbírám koňské ozdoby a donesl mi jako dárek k vánocům tyhle nádherné rolničky i s kusem postroje. Nic za to nechtěl a já zůstal jako opařený. Mám z nich obrovskou radost. Nemenší radost mám i z toho, že se ještě dnes najdou lidi, kteří ty ostatní dokáží nezištně obdarovat. Mám skvělý, adventní pocit. Vážení kolegové, přál bych Vám slyšet jejich rolnění. Každá sama a jednotlivě nezní nijak moc zvláštně, ale když zaklinkají všechny tři společně, je to jako symfonie a připadá Vám, že už jede děda Mráz na saních.